Vstávání do posledního dne proběhlo s úsměvem. Praktikanti vyskákali z postelí a utíkali na snídani. Potom přiběhli kapitáni fotbalových družstev Gaisthalu. Vyprovokovali praktikanty k tomu, aby přijali výzvu k závěrečnému zápasu a pokusili se je porazit. Protože je důležité umět spolupracovat s partnerem a plnit s ním různé úkoly, běžel se odpoledne Paarlauf. Vždy dva praktikanti se k sobě přivázali a proběhli trasu s určenými úkoly. Všichni zvládli úkoly bravurně, už taky nejsou žádní nováčci, ale staré páky. Odpoledne se už sešli týmy FC Gaisthal, ve kterém hráli praktikanti a týmy Hajo a Princezny, které se skládali ze starších a zkušenějších kolegů. Zem byla poměrně rozmočená, takže se fotbalový zápas podobal spíš zápasům v bahně, ale přesto všechny hra neskutečně bavila a slečny si dokonce vyprosili nášup! Nakonec oba mazácké týmy rozdrtili týmy nováčků, jako ostatně poslední roky vždy! Haha! 🙂 Po pořádném odbahnění přišla zasloužená odměna – pořádná večeře! Kuchyně nám dopřála. Večer se konala velká party a hned po ní přišla oslavná chvíle celého tábora. Praktikanti se podepsáním pracovní smlouvy stali kompletními členy Gaisthalských Medií. Potom praktikanti podepsali smlouvy, dostali dáreček, aby na nás nezapomněli, poplakali si a šli všichni zase pěkně spinkat!!
Der letzte gemeinsame Tag in Gaisthal ist angebrochen und der Himmel weinte für uns. Nach dem wunderbaren Frühstück mit superleckeren Croissants wurde den Kindern die alte gaisthaler Tradition des Marionettenschreibens erklärt. Marionetten sind kleine Briefchen, die man sich gegenseitig scheibt und zuhause gemeinschaftlich zur selben Zeit liest. Ebenfalls am Vormittag fand der actiongeladene Paarlauf statt, bei dem immer zwei Teilnehmer an den Händen zusammengebunden wurden und einen Hindernisparcours innerhalb kürzester Zeit bewältigen mussten. Nachmittags war es endlich soweit: die Teilnehmer stellten sich der Herausforderung der Betreuer und traten gegen sie im Fußball an. Dank der schlechten Witterungsverhältnisse artete das Spiel in ein Schlammmassaker aus. Die Kinder schlugen sich zwar nicht schlecht, aber letztendlich gewannen doch die Betreuer. Wie jedes Jahr verköstigte uns die Küche zum allerletzten Mal mit einem Abendessen der Extraklasse. Es gab nicht nur ein deliziöses Spanferkel, sondern auch das vielfältigste Salatbuffet der Welt! Bei der Abschlussdisko flogen nochmal ordentlich die Fetzen und die leckere Bowle rundete das Ganze nochmal ab. Es folgte eine wunderbar romantische Abschlussfeier. Julian und Terka ließen das Lager noch einmal Revue passieren. Spätestens als der Spruch „Herzen kennen keine Kilometer“ fiel, hatten alle Tränen in den Augen. Und schon gingen alle das letzte Mal in ihre gemütlichen gaisthaler Betten schlafen.
