Náš první den se nesl ve znamení poznávání. Nejenže jsme měli spoustu práce s poznáváním nás všech, nových i zkušených účastníků, ale i s příběhem, který nás bude během celého tábora provázet. Museli jsme totiž vstoupit do tajuplného světa pohádek, kde není nic nemožné.
Takový úkol rozhodně nepatří mezi nejlehčí, pomohla nám s tím ale naše nová rodina. Jako děti zanechané rodiči u babičky, které už zcela neslouží paměť, jsme se zasmáli jejím popleteným pohádkám.
Zábava nás provázela i během neobvyklých seznamovacích her. Ty byly založeny především na postřehu, což byl po celodenním rozkoukávání tvrdý oříšek. Vše jsme zakončili večerní slavností, kdy jsme si společně zazpívali, spustily vlajky nad gaisthalským tábořištěm, popřáli si dobrou noc a mohli se spokojeně uložit do svých stanů s vědomím, že už se alespoň trochu známe.
Um die Mittagszeit füllte sich an diesem schönen sonnigen Sommertag der Gaisthaler Zeltplatz langsam mit erwartungsvollen Kindern, die sich sofort auf sportliche oder kreative Weise austoben durften. Danach stellten sich die beiden Eltern der riesigen Familie vor, die nun für eine Woche den Zeltplatz bewohnen wird und klärten mit ihren Kindern noch einmal die Regeln, die für ein gemeinsames Miteinander in einer großen Familie wichtig sind. Allerdings machten die Eltern sich dann gleich auf den Weg in den Urlaub und übergaben ihre Kinder in die Obhut ihrer etwas vergesslichen und schwerhörigen Großmutter. Diese verwechselte wie immer alle Namen der Kinder, weshalb ihr am Abend mal wieder die Namen jedes Enkels ins Gedächtnis gerufen wurden. Das Märchen, das sie zum Einschlafen erzählte, brachte sie leider auch völlig durcheinander. Dornröschen wird vom Prinzen alleingelassen, und dieser brennt mit der bösen Fee durch… So lässt die Großmutter ein verwirrtes Dornröschen im Märchenland zurück und entsendet ihre auch etwas verwirrten Enkel in die Welt der Träume.
