Afrika o sobě dává vědět: Dnes ráno bylo ve stanech takové horko, že vysoukání ze spacáků nikomu nevadilo, ba naopak. Slunce zalilo naše tábořiště, a tak tomu bylo po celý den. Během dopoledne jsme se vydali na obhlídku terénu do vesnice Gaisthal, která se nyní proměnila v podhůří Kilimandžára. Zde na nás čekala okružní trasa s úkoly, které jsme plnili se zavázanými oči – oslepli jsme podobně, jako když se sluneční paprsky v okolí Kilimandžára odrážejí od všudypřítomného sněhu.
Po vydatném obědě z naší středoevropské pojízdné karavanové kuchyně (podávaly se švábské sýrové špecle s různými saláty jako přílohou) jsme konečně dorazili do deštného pralesa – dalšího z cílů našeho putování po stopách nalezené masky. Sice nás všudypřítomné opice obraly o svačinu, zato jsme se málem dozvěděli, odkud je naše maska – nebýt toho, že stařec, který by nám byl schopen pomoci, zrovna téměř podlehl malárii. Nezbývá tedy, než pro něj sehnat co nejrychleji byliny, které ho vyléčí.
Než se ale vydáme na cestu za ony léčivy, je třeba si ještě trochu užít. Perfektně jsme se vyřádili během „odděleného odpoledne“, kdy pánští účastníci naší výpravy opustili tábořiště vstříc džungli, hrám a šašliku, zatímco dámy užívaly klidu a soukromí v poloosiřelém táboře a využily volného času k přiučení se africkým lidovým řemeslům a tancům. Večer nás pak čekala nezapomenutelná show „Vypadáš skvěle“, kde jsme proměnili několik hříšníků proti dobrému stylu v neodolatelné fešáky a fešandy. To už ale byla tma jako v pytli, a tak byl čas jít na kutě. Dobrou noc!

Unsere Suche nach der Herkunft unserer Maske führte uns weiter in den Süden Afrikas. Doch um einen bestimmten Urwaldstamm, der wie die Beduinen behauptet hatten vielleicht etwas mit dieser Maske zu tun hat zu finden, mussten wir vorher den Kilimanjaro erklimmen. Nachdem wir diese Herausforderung zusammen gemeistert hatten, waren wir uns sicher, dass es nichts geben würde was wir nicht schaffen können. Doch als wir dann im tiefen Dschungel standen ohne Anhaltspunkte für den Aufenthaltsort des besagten Stammes, waren wir doch nicht mehr so zuversichtlich. Doch nach langer Suche trafen wir dann zufällig zwei Stammesmitglieder bei der Jagd. Der eine versicherte uns die gesuchten Infos über unsere Maske zu haben. Doch als er uns gerade mehr verraten wollte, wurde er von einer Malaria-Mücke gestochen, was dazu führte, dass er sofort umfiel und nicht weiter reden konnte. Sein Sohn verriet uns aber, dass in Tansania Heilkräuter gegen Malaria wachsen. Diese zu finden wird sicherlich nicht einfach werden, aber wir wollen dem Urwaldmenschen natürlich helfen. Und wir wollen endlich mehr über die Maske erfahren. Deshalb werden wir uns morgen Früh auf die weite Reise in den Kongo machen und die Heilkräuter suchen.

1 2 ►

Ráno nás dnes pozdravilo v šedém, lehce mlhavém kabátě, ale pohyby mračen nad naším táborem dávaly tušit, že kolem poledního se nakonec vyčasí. V našem úsudku jsme se nemýlili – kolem oběda se mraky rozutekly, na obloze převládla modrá barva a tábořiště navštívil řádný sluneční svit. Ale zpět k dopoledni. Předtím, než jsme se vydali na cestu na jih za informacemi o naší tajemné masce, podívali jsme se v Káhiře na místní trh a trochu si tam zaobchodovali. K místní „burze“ patřil také černý trh, příležitostné policejní kontroly a občasná pirátská přepadení. Každopádně se nám podařilo vydělat nějaké ty peníze, které jsme pak mohli investovat do našeho nadcházejícího přesunu napříč Saharou. Spolu s našimi průvodci beduíny jsme zde zažili nevídané věci: písečnou bouři, těžkou žízeň, fata morganu i záchranu v jedné malé oáze, kde jsme strávili zbytek dne. Vše tedy nakonec dopadlo dobře, ačkoli jedna pohroma nás ještě potkala: nekvalitní voda, která měla za následek žaludeční problémy mnoha z nás. Naštěstí šlo ale jen o jednu z mnoha her, jež jsme si během našeho pobytu v oáze zahráli, a tak nás průjem i zácpa přešly přesně s ukončením odpoledního programu.
Následovala výborná večeře obsahující mimo jiné tradiční kuskus i jogurtovo-okurkovou omáčku. Poté jsme si udělali útulný večer se zpíváním u táboráku, který ukončila malá zkouška odvahy našich praktikantů. Obsahovala strašidelnou procházku noční oázou, čtení strašidelného příběhu a několik úkolů, u nichž je potřeba ukázat dostatečnou dávku odvahy. Plni zážitků jsme pak o desáté uléhali do spacáků. Zítra nás čeká pokračování naší cesty do tanzánských lesů, doufejme tedy, že se zas dozvíme něco více – nejen o Africe, ale i o původu naší masky, kterou po zážitcích s fata morganou střežíme jako oko v hlavě.

In der Sahara angekommen, blieb uns noch etwas Zeit bis die Beduinen uns durch die Wüste führen würden. Daher nutzen wir die Gelegenheit um uns auf die Kunst des Handelns und Tauschens einzulassen. Spielerisch hatten wir die Möglichkeit in diese Materie einzutauchen und hatten eine Menge Spaß dabei, zu versuchen durch Tauschgeschäfte und Schwarzhandel so viel Geld zu machen wie möglich. Später trafen wir uns dann mit den Beduinen, die uns versicherten eine solche Maske schon mal gesehen zu haben. Und zwar meinten sie, sie käme wahrscheinlich von einem Urwaldstamm aus dem Dschungel. Wir nutzten aber noch die Chance und ließen uns von den Beduinen durch die Sahara führen, wobei diese uns einige spannende Dinge über die Wüste erzählten. Doch am Abend sank die Temperatur so gewaltig, dass wir auf Anraten der Beduinen ein Lagerfeuer machten und uns mit singen warmhielten. Um zu beweisen, dass wir alle mutig genug sind um morgen in den tiefen Dschungel aufzubrechen, wurde eine Mutprobe veranstaltet. Und dann ging es nach einem ereignisreichen Tag endlich ab in die Zelte.

Bylo sedm hodin ráno, na stan bubnoval déšť a ve spacáku bylo příjemně a útulno, ale i tak jsme nakonec překonali náš počáteční odpor k novému dni a vydali se na snídani. Nakonec se ukázalo, že prostory našeho muzea jsou velmi voděvzdorné a navzdory pokračujícímu lehkému dešti nám poskytly útulné a suché útočiště pro účely tréninku na naše nastávající africké dobrodružství. Pomocí her jsme se zdokonalili v češtině i němčině – pro dokonalou komunikaci uvnitř naší česko-německé expedice, nacvičili jsme pár afrických tanců a také se přiučili africkým rytmům písniček, které nás provází každým dnem při vstávání a uléhání ke spánku.
V poledne jsme se setkali s egyptoložkou, od níž jsme si slibovali pomoc s hledáním původu naší masky. Tato dáma však právě byla na odletu do Káhiry a neměla na nás čas, a tak jediným řešením bylo vydat se za ní hned. V šest hodin večer jsme už seděli u jídla v egyptské restauraci nad kuskusem a dalšími místními pochutinami. A tak aspoň dobré jídlo vynahradilo špatné zprávy, které jsme se od egyptoložky dozvěděli: naše maska je sice zřejmě cenná, ale z Egypta rozhodně není, protože jsou v ní užity materiály, které se v Egyptě nikdy nevyskytovaly. Další stopa tedy vede směrem na jih, do pouští a oáz Sahary. A tak nezbývá než doufat, že právě tam pořídíme lépe, a těšit se na nová dobrodružství v nám dosud tak málo známé Africe.
Večer se náš hlavní průvodce po Africe – specialista z gaisthalského muzea Afriky – odebral brzy na kutě, a tak jsme mohli využít volný čas po svém. Společně jsme se zúčastnili natáčení televizního Super-Mega-Africa-Contestu, kde jsme zužitkovali a dále rozšířili naše dovednosti a vědomosti o černém kontinentu. Součástí programu byly i výstupy zdejších i zahraničních hudebních těles – od místních popelářů po bavorskou dechovku.

Po první noci v Gaisthalu nás dnes ráno uvítala modrá, zářivá obloha, pod níž bylo vstávání a rozcvička více než příjemnou aktivitou. I proto byla naše dopolední volba jasná – míříme do lesa! Posilněni vydatnou snídaní jsme se ve skupinách vydali tam, kde i v horkém letním počasí vládl příjemný chládek. Po cestě jsme navštívili několik stanovišť, kde na nás čekali pravé lesní hry jako průlez pavoučí sítí nebo lesní minigolf. Po návratu do tábořiště jsme nevěřili svým očím – náš tábor se zničehonic proměnil v „Afrika-Museum Gaisthal“ i se všemi proprietami, které k tomu patří. Podívejte se sami na fotkách!
Po obědě jsme se konečně setkali s německými účastníky, kteří přijíždějí do tábora vždy až v neděli, a to v doprovodu svých rodičů. A hned se začaly dít věci: od vedení muzea jsme se dozvěděli, že jsme zde na stáži, která by nás teoreticky mohla zavést i mimo lehce zatuchlé zdi tohoto domu. Přeci jen, takové muzeum může být zajímavé, ale cesta do Afriky, to je jiná! Místní paní uklízečky totiž právě dnes na půdě budovy muzea nalezli tajemnou, překrásnou africkou masku. Odkud může pocházet, to neví, jak jsme již zjistili, v muzeu nikdo: ochranka, místní vědátoři ani samo vedení muzea nemá tušení. Jen jeden podivínský specialista by to mohl vědět, leč zatím se zdráhá nás na svou nebezpečnou cestu do Afriky vzít s sebou. Uvidíme, zda ho v následujících dnech přesvědčíme o našich kvalitách…

Frisch und erholt nutzten die tschechischen Praktikanten heute Vormittag die Zeit um schon einmal die Gegend um unser Museum herum zu erkunden. Dann stießen endlich auch die Praktikanten aus Deutschland allmählich zu uns und der Umzug in die endgültigen Unterkünfte konnte stattfinden. Jetzt sind wir also komplett und unser Museumsteam bekommt eine Menge Verstärkung. Später stellte sich heraus, dass wir diese Unterstützung auch dringend benötigen. Denn als die Putzfrauen auf dem Dachboden des Museums wischten, fanden sie eine exotische Maske, die sie aber nicht zuordnen konnten. Verwundert fragten sie alle möglichen Angestellten, doch obwohl diese sich mit dem Ausstellungsbestand des Museums auskennen, konnten sie den Putzfrauen nicht weiterhelfen. Selbst die Direktoren konnten nicht sagen wo diese Maske herkommt, doch der Afrika-Spezialist konnte feststellen, dass es sich auf jeden Fall um eine afrikanische Maske handelt. Um aber die genaue Herkunft zu bestimmen ist eine Reise durch ganz Afrika nötig und diese will unser Spezialist auf keinen Fall alleine antreten. Nachdem er all unsere motivierten Praktikanten kennen gelernt hatte, ließ er sich davon überzeugen, dass diese ihm wirklich eine große Hilfe sein könnten. Also werden wir uns morgen auf die lange Reise durch Afrika begeben, um den Herkunftsort unserer geheimnisvollen Maske zu bestimmen. Wir werden gemeinsam sicherlich eine Menge Abenteuer und eine unvergessliche Zeit erleben.