Ráno nás dnes pozdravilo v šedém, lehce mlhavém kabátě, ale pohyby mračen nad naším táborem dávaly tušit, že kolem poledního se nakonec vyčasí. V našem úsudku jsme se nemýlili – kolem oběda se mraky rozutekly, na obloze převládla modrá barva a tábořiště navštívil řádný sluneční svit. Ale zpět k dopoledni. Předtím, než jsme se vydali na cestu na jih za informacemi o naší tajemné masce, podívali jsme se v Káhiře na místní trh a trochu si tam zaobchodovali. K místní „burze“ patřil také černý trh, příležitostné policejní kontroly a občasná pirátská přepadení. Každopádně se nám podařilo vydělat nějaké ty peníze, které jsme pak mohli investovat do našeho nadcházejícího přesunu napříč Saharou. Spolu s našimi průvodci beduíny jsme zde zažili nevídané věci: písečnou bouři, těžkou žízeň, fata morganu i záchranu v jedné malé oáze, kde jsme strávili zbytek dne. Vše tedy nakonec dopadlo dobře, ačkoli jedna pohroma nás ještě potkala: nekvalitní voda, která měla za následek žaludeční problémy mnoha z nás. Naštěstí šlo ale jen o jednu z mnoha her, jež jsme si během našeho pobytu v oáze zahráli, a tak nás průjem i zácpa přešly přesně s ukončením odpoledního programu.
Následovala výborná večeře obsahující mimo jiné tradiční kuskus i jogurtovo-okurkovou omáčku. Poté jsme si udělali útulný večer se zpíváním u táboráku, který ukončila malá zkouška odvahy našich praktikantů. Obsahovala strašidelnou procházku noční oázou, čtení strašidelného příběhu a několik úkolů, u nichž je potřeba ukázat dostatečnou dávku odvahy. Plni zážitků jsme pak o desáté uléhali do spacáků. Zítra nás čeká pokračování naší cesty do tanzánských lesů, doufejme tedy, že se zas dozvíme něco více – nejen o Africe, ale i o původu naší masky, kterou po zážitcích s fata morganou střežíme jako oko v hlavě.
In der Sahara angekommen, blieb uns noch etwas Zeit bis die Beduinen uns durch die Wüste führen würden. Daher nutzen wir die Gelegenheit um uns auf die Kunst des Handelns und Tauschens einzulassen. Spielerisch hatten wir die Möglichkeit in diese Materie einzutauchen und hatten eine Menge Spaß dabei, zu versuchen durch Tauschgeschäfte und Schwarzhandel so viel Geld zu machen wie möglich. Später trafen wir uns dann mit den Beduinen, die uns versicherten eine solche Maske schon mal gesehen zu haben. Und zwar meinten sie, sie käme wahrscheinlich von einem Urwaldstamm aus dem Dschungel. Wir nutzten aber noch die Chance und ließen uns von den Beduinen durch die Sahara führen, wobei diese uns einige spannende Dinge über die Wüste erzählten. Doch am Abend sank die Temperatur so gewaltig, dass wir auf Anraten der Beduinen ein Lagerfeuer machten und uns mit singen warmhielten. Um zu beweisen, dass wir alle mutig genug sind um morgen in den tiefen Dschungel aufzubrechen, wurde eine Mutprobe veranstaltet. Und dann ging es nach einem ereignisreichen Tag endlich ab in die Zelte.
