Den 3 / Tag 3

Už třetí den jsme uvěznění v Egyptě zhruba 2000 let před naším letopočtem. Probudili jsme se do studenéh dne, který předvídal dnešní den, protože naše situace se zatím o mnoho nezlepšila.

Ráno jsme poprvé poznali strašlivého faraona. Naši otrokáři mu jako projev úcty nosili vzácné dary, mezi kterými byla i maska, kterou potřebujeme k cestě zpátky. Když jsme ji chtěli získat zpátky, faraon nás málem chtěl nechat popravit, ale nakonec se spokojil s tím, že nás zavřel do hrobky a dal nám možnost zachránit se, pokud vyřešíme připravené nápovědy. Naštěstí jsme byli úspěšní a nemuseli jsme v hrobkách vyhladovět k smrti.

Po obědě se chtěli otrokáři trochu pobavit ve faraónském stylu. Rozdělili nás do skupin a vyslali na lov pro své pobavení. Někteří z nás byli bohové, někteří lovci a zbytek obyčejná zvířátka. Skupiny se navzájem lovily a byla to krvavá a blátivá podívaná. Po nutné sprše ve vlnách Nilu nás u večeře navštívila faraonova manželka. Chtěla nám pomoci dostat se nějak zpátky, ale bohužel ji přitom spatřil faraon, vynadal jí, že se s námi chce paktovat, odtáhnul ji pryč a strašlivě se zlobil a slíbil, že ji potrestá. Doufáme, že jí příliš neublíží, protože to je pravděpodobně naše jediná naděje na záchranu.

Večer nás egyptští stařešinové učili své národní tance. Po této příjemné a ušlechtilé zábavě nás překvapila příšera, která zaútočila na jednu ze stařenek. Faraon nás poslal ji hledat, aby v jeho říši nedělala neplechu. I tento úkol jsme obstojně zvládli a po náročném dni jsme rádi padli do postelí. Přinese zítřejší den vytoužený zvrat událostí?


Der Morgen begann mit einer Einführung in das Pharaonenleben. Wir erlebten hautnah, wie untergeben die einzelnen Menschen waren. Neben sehr wertvollen Ketten oder Hüten, wurde leider auch unser Portschlüssel an den Pharao geopfert. Somit sahen wir uns dem Schicksal entgegen, nicht mehr zurück nach Hause zu kommen. Da der Pharao ausbruchsichere Pyramiden besitzen will, mussten die Sklaven am Morgen durch einen Escape Test durch, um diese zu testen. Demnach mussten alle Teilnehmenden ihre Geschicklichkeit bei Rätseln und Puzzeln beweisen.

Nach einer erfolgreichen Flucht und einer kleinen Stärkung fanden wir uns im richtigen Alltag des Pharaos wieder. Wie bei einer Jagd, spielten wir ein Lauf-und Suchspiel im nahegelegenen Wald. Ausgepowert und nach einer weiteren Essenspause, lernten wir die traditionellen Tänze der alten Ägypter kennen. Neben unserem Spaß merkten wir gar nicht, wie sich ein gefährliches Wesen in unsere Mitte einschlich und einen unserer Mitmenschen mit sich nahm.

Dementsprechend sahen wir uns der Aufgabe gegenüber, den Wald von dem Monster zu befreien. Nach dem ereignisreichen Tag, fielen wir alle müde ins Bett.

Den 2 / Tag 2

Druhý den se nesl v hořkosladkém duchu. Otrokáři byli stále nepříjemní a navíc ukořistili starodávnou masku, která jako jediná nás může přenést zpátky do naší doby. Archeologové se snažili ji získat zpátky, ale otrokáři byli silnější a vypadalo to, že dostaneme výprask, ale pak se nás zastala faraonova manželka, vynadala našim tyranům a dala nám trochu jídla, což se velmi hodilo po prohladověné noci. Naštěstí jsme pak dostali ještě snídani, abychom se posilnili na nadcházející náročný den.

Po snídani se otrokáři nudili a chtěli, abychom je nějak pobavili. Vybrali si pár otroků, aby jim zazpívali, zatancovali nebo něco vyrobili, ale s výsledkem nebyli moc spokojení, takže jsme byli rozděleni do skupin a dopoledne strávili trénováním tance, zpěvu a vyráběním pyramid jako trénink na pozdější práci.

Odpoledne se neslo ve znamení sportování. Otrokáři si nás opět rozdělili do skupiny a nutili nás vykonávat a soutěžit v různých disciplínách, které prověřovaly jak naši rychlost, tak i spolupráci ve skupině nebo pohotové reakce.

Ani večer nás otrokáři nenechali v klidu. I po lahodné večeři chtěli, abychom zapracovali na svých schopnostech, tentokrát testovaných ve tmě. Po skupinkách jsme vyplňovali kvíz a pak sháněli podpisy vedoucích, kteří se schovávali po celé budově. Stále doufáme, že se nám podaří zmocnit se masky a dostat se zpět do naší doby, protože otrokáři a jejich nároky jsou velmi vysilující.


Nach unserer ersten Nacht im Osterlager wurden wir von Sonnenstrahlen geweckt. Die Sklaventreiber standen schon bereit und wollten uns in die Pyramidenbauarbeit einführen. Geschockt von der harten Arbeit, konnten die Archäologen den Wünschen der Sklaventreiber nicht gerecht werden. Glücklicherweise stellte sich heraus, dass Johanna, die Pharaonenehefrau, mit den Sklaven sympathisierte und uns ihre Hilfe versprach. Nach einer Frühstückspause bereiteten wir uns darauf vor, den Sklaventreibern zu gefallen, mit gebastelten Schildern, Liedern und einem Tanz.

Dadurch bewiesen wir den Sklaventreibern unsere kreative und coole Ader. Im Laufe des Nachmittages wurden wir zu einem Sklavenspiel eingeladen, bei dem wir unsere Teamfähigkeit und Geschicklichkeit beweisen mussten. Nach einem siegreichen Abschluss für mehrere Gruppen, lernten wir das alte Ägypten erst richtig kennen.

Wie früher mussten wir ohne Licht, einen Quizabend und einige weitere Geschicklichkeitsspiele absolvieren. Müde von dem sportlichen Tag, fielen wir als müde Sklaven alle ins Bett.

Den 1 / Tag 1

Po dlouhém čekání a odpočítávání dnů jsme se konečně dočkali – na dveře zaťukaly velikonoční prázdniny, a to pro každou sojku a jiný dobrodruhy znamená tajemnou zkratku OLA. Zasvěcení ví. Osterlager = velikonoční tábor!

Brzo po poledni jsme se všichni potkali na nádraží v Praze, abychom se společně vypravili autobusem do Plzně, a pak směr zámek Nečtiny, kde se letošní velikonoční veselice koná. Po příjezdu jsme zjistili, že zámek se proměnil v muzeum, kterým nás provedly dvě milé ředitelky.

Protože se nás sešlo hodně nových fanoušků historie, bylo potřeba se navzájem trošku oťukat, proto jsme si zahráli pár seznamovacích her.

Pak už jsme byli připraveni na další prohlídku muzea. Tři archeologické kapacity, zapálené do svého řemesla, si speciálně pro naši skupinu nachystali velmi speciální výstavu; čtyři jedinečné artefakty, jeden z toho ještě neprobádaný, všechny z období Starého Egypta. Jeden z archeologů byl bohužel natolik pohlcen výjimečností svého objevu, že se čtvrtého artefaktu, starobylé masky, dotknul, což spustilo šílenou bouři a cestu časem, která nás přenesla do doby 2000 let před naším letopočtem. Aby té smůly nebylo málo, objevili jsme se přímo před skupinou krutých otrokářů. Ti si nás spletli se svými otroky a zahnali nás do postelí, protože zítra pro nás mají přichystanou velmi namáhavou práci, zmínili něco o stavění pyramid. Máme strach, ale věříme, že se situace brzy vyjasní.


Nach einer langen Anreise mit Bus und Bahn, bei der wir uns mit Spiel und Spaß näher kennen lernten, kamen wir in dem schönen Hrad Nectiny in der Nähe von Pilsen an. Bei Sonnenschein begrüßen uns die Museumsbesucher, Archäologen und Museumsmitarbeiter eines schönen Ägyptischen Museums.

Nach einer kurzen Stärkungspause lernten wir unsere Umgebung näher kennen und schauten uns die schönen Skulpturen des Museums an. Um uns besser verständigen zu können, lernten wir die Grundlagen der Tschechischen und Deutschen Sprache. Um diese gleich anwenden zu können, spielten wir Spiele. Bei Spaß und Action lernten wir alle Namen und zugleich die wichtigen Traditionen der alten ägyptischen Kultur kennen.

Am frühen Abend stellten uns die berühmten Archäologen die wertvollsten Artefakte des Museums vor. Die wichtige Regel ja nicht die Kleidung oder Masken zu berühren, missachtete einer der Archäologen. Deshalb befanden wir uns plötzlich in einem Zeitstrudel und landeten im alten Ägypten, einige Hundert Jahre vor Christus. Dort wurden wir von mehreren Sklaventreibern empfangen, die uns fälschlicherweise mit ihren Sklaven für den Pyramidenbau verwechselten. Sie bereiteten uns auf den morgigen Pyramidenbau vor und schickten uns alle rasch ins Bett. Müde von unserem ersten Tag vielen wir in unser Bett.

Den 6 / Tag 6

Poslední gaisthalský den je za námi. Budíček byl posunut, protože jsme ještě potřebovali dočerpat síly po včerejším náročném putování. Následovala tradičně ranní slavnost, předání putovních plyšáků za nejlépe uklizený stan a konečně snídaně. Dopoledne nám přálo počasí, a tak jsme mohli hrát hru, která nás zároveň výborně připravila na podvečerní show. Šlo o to, že jsme byli rozděleni do šesti skupin, ve kterých byly rozděleny role. Cíl hry byl, aby „formule“ co nejrychleji proběhla vyznačenou dráhu, zastavila se u „tankovací stanice“ a doběhla zpátky do „domečku“. Samozřejmě to ale nebylo tak jednoduché. V domečku musela být formule postupně oblečena do různých kusů oblečení a musela proběhnout co nejrychleji určenou dráhu. Sama formule se ale nesměla převlékat či dotýkat se na tankovací stanici lahve s vodou, kterou musela vypít… Tak jsme si procvičili rychlost při převlékání i se osvěžili na tankovací stanici. Po obědě jsme měli čas na doladění detailů pro představení na show. Každá skupinka měla svého vedoucího, který byl pravou rukou při vyrábění rekvizit, tvoření kostýmů ale také např. při pouštění hudby. Po tomto programu jsme už byli plně připraveni na dlouho očekávanou show. Ještě před začátkem show k nám do cirkusového šapitó přišli plameňák s prasátkem. Moc prosili o přeměnu zpátky, poučili se ze svých chyb. My jsme naštěstí měli zapomenuté kouzlo, kterým byla zvířátka prokleta, neboť jsme ho získali při včerejším hledání naší principály. Nám se společným přeříkáním zaklínadla pozpátku opravdu podařilo přeměněné artisty vrátit zpátky do původních těl. Byl tak další důvod oslavovat. Show dopadla nad očekávání skvěle. Nemohli jsme uvěřit, kolik se v našich mladých artistech skrývá talentu. Po představení jsme se sešli u poslední, přímo královské, slavnostní večeře. Po večeři jsme už byli připraveni na závěrečnou diskotéku, ale náhle přišel do šapitó i zlý lev. I on se nám za všechny své chyby moc omluvil a my jsme se rozhodli i jemu pomoct odčarováním. Nestihli jsme se ani moc  roztančit, když se přihnala silná bouřka. My však nejsme z cukru, proto se naše poslední večerní slavnost a závěrečné zhodnocení a rozloučení s táborem konalo pod střechou na verandě. Dneska naposledy jsme usínali pod gaisthalským nebem, dneska bohužel bez tisíců hvězd nad našimi hlavami, zato s vyhřátým spacákem pod námi.


Der letzte Tag in Gaisthal ist angebrochen. Wir feierten unsere vorletzte Morgenfeier, noch etwas geschafft von der gestrigen Wanderung. Da das Wetter gut war, spielten wir ein Action-Wasserspiel. Dabei liefen wir eine abgesteckte Strecke úber dem Zeltplatz ab, wobei wir am Ende des Weges unseren „Tank“ auffüllten und mit Hindernissen, wie doppelter Kleidung zu kämpfen hatten. Am Mittag beschäftigten wir uns in unseren Gruppen mit der Zirkusshow am Abend. Wir übten unsere Akts, bastelten Kostüme und schmückten den Zeltplatz für den letzten Abend. Kurz darauf war es dann so weit. Wir führten unsere persöhnlich ausgedachten Zirkusshows in kleinen Gruppen vor. Diese zeigten unter anderem Zaubertricks, Tanzkunst oder auch Akrobatrik. Auch die Zirkusmitglieder zeigten ihr Können, was aber durch das Auftreten des Flamingos und des Schweins gestört wurden. Diese fühlten sich vernachlässigt und wollten unbedingt wieder in die Kreise der Zirkusfamilie aufgenommen werden. Nach einer ehrlichen Entschuldigung entschieden sich die Teilnehmenden, die Zirkusdirektorin und die Wahrsagerin dazu, sie wieder zurück zu verwandeln. Nach dem gemeinsamen Aufsagen des Rückverwandlungszaubers, nahmen wir sie wieder in unserer Zirkusfamilie auf. Nach einem gelungenen Abendessen mit Burger und Eistorte, feierten wir eine Disco unter der Vorhalle, bei der auch der Löwe wieder zurück verwandelt wurde und sich entschuldigte. Aufgrund des Wetters verlegten wir die Feier nach drinnen und ließen anschließend die vergangene Woche nochmal Reveu passieren. Nach unserer letzten Abendfeier, gingen wir alle ein letztes in unseren Zelten schlafen.

 

Den 5 / Tag 5

Protože nejsme žádný amatérský cirkus, musí i naši umělci ovládat své řemeso na sto procent. A tak jsme se i my rozdělili do skupinek, ve kterých nás zítra čeká i velká závěrečná show a celé dopoledne jsme se věnovali různým „cirkusovým“ workshopům. Žonglování, akrobacie, ale také prostor pro výrobu kostýmů a dekorací na zítřek. Po obědě se před nás jako vždy postavilo naše vedení cirkusu, aby nám řeklo, co je nového. Ředitelka si musela ještě rychle odkočit pro něco do své kanceláře, ale najednou se ozval křik, z kaceláře začaly létat krabice a po chvilce z ní vyběhl lev (bývalý agresivní a zlý artista) s naší ředitelkou kterou měl přehozenou přes rameno a unesl ji pryč. Neměli jsme na výběr. Co nejrychleji jsme si zabalili několik nezbytností do baťůžků, rozdelělili se na menší týmy a vydali se ředitelku hledat. Na cestě jsme potkali pár postů, kde jsme si prověřili, jak se společně všichni známe, jak jsme kreativní a umíme spolupracovat. Naše putování jsme ukočili grilováním a večerní slavností, tentokrát ale ne v našem táboře, ale kousek od gaisthalské bývalé železniční zastávky, kde je dnes nově opravené hřiště a dokonce i místo na táborák. Podle toho, jak úspěšní jsme během odpoledne na jednotlivých stanovištích byli, jsme po setmění obdrželi obálky s odpovídájícím množstvím nápověd, kudy máme běžet, abychom naši ředitelku zachránili ze spárů lva. To se nám nakonec opravdu podařilo a my jsme si tak po náročném dni plném dobrodružství mohli konečně odpočinout a načerpat síly na náš poslední společný celý den.


Nachdem wir aufgestanden sind und gefrühstückt haben, teilten wir uns in Gruppen auf, in denen wir für den folgenden Tag eine Zirkusshow vorbereiten wollten. Wir übten Kunststücke für den Auftritt, wie jonglieren oder Akrobatik und suchten uns Musik und Kostüme dafür. Nach den Übungsstunden begaben wir uns zum Mittagessen. Während des Essens tauchte die Zirkusdirektorin wieder auf, die jedoch nach tragischen Szenen von dem verwandelten Löwen gekidnappt worden war. Die Teilnehmenden scheiterten leider an einer sofortigen Rettungsaktion, deshalb wir uns auf eine große Wanderung begaben. Dabei wollten wir zum einen den Zauberspruch finden, der die Tiere wieder in Menschen verwandeln soll und zum anderen Johana, unsere Zirkusdirektorin, retten. Wir gingen durch den Oberpfälzer Wald, wobei unsere Strecke durch Posten abgesteckt wurde, an denen wir verschiedene Aufgaben erledigten. Als Abschluss grillten wir alle zusammen und ließen unsere Seele nach der langen Wanderung baumeln . Als die Dunkelheit hereinbrach, machten wir uns in unseren Gruppen auf den Weg, Johana zu retten. Die Teilnehmenden erhielten Hinweise für den Weg und schafften es, die Direktorin von dem bösen Löwen zu befreien. Nach dem anstrengenden Tag, fielen wir alle müde ins Bett.