Když jsme se dnes ráno vrátili do Gaisthalu, hned jsme potkali Jamese a Claire. Byli jsme celí rozzuření trestnými činy obou, které se nám podařilo prokázat různými důkazy důkazů. Na základě toho jsme je zatkli a zavřeli do vězení. Krátce poté se oba dostali před soud a byli odsouzeni k životu v trestanecké kolonii v Austrálii. Poté, co studenti odvedli svou práci a pomohli odborářům, měli jsme již dostatek materiálu pro svůj film, a tak jsme se konečně mohli vrátit do současnosti. Večer, když nás oba učitelé požádali o prezentaci, tak jsme promítli právě ten film, který jsme natočili. Byl to jeden velký úspěch. Blaženi tímto vynikajícím výkonem jsme ulehli do postele vyčerpaní z cesty a několika posledních dnů.

Als wir heute Morgen zurück nach Gaisthal kamen, trafen wir sofort auf James und Claire. Erbost von den kriminellen Taten der beiden, die wir aufgrund verschiedenster Beweise belegen konnten. Aufgrund dessen nahmen wir sie fest und steckten sie ins Gefängnis. Kurz danach kamen die beiden vor Gericht, woraufhin sie lebenslänglich verurteilt wurden und nach Australien ins Exil geschickt wurden. Nachdem die Schüler*Innen ihre Arbeit verrichtet hatten, indem sie den Gewerkschaftler*Innen halfen, aber auch genug Material für ihren Film hatten, konnten wir endlich wieder in die Gegenwart reisen. Am Abend, als uns die beiden Lehrer*Innen aufforderten, unseren Vortrag durchzuführen, zeigten wir, den von uns gedrehten Film. Die Vorstellung war ein voller Erfolg. Glückselig und erleichtert wegen dieser herausragenden Leistung gingen wir erschöpft von der Reise und den letzten Tagen ins Bett.

Včerejší den neskončil pro protestující, kteří před fabrikou Jamese Earla podporovali změnu, dobře. Velká část z nich byla policií rozehnána do širokého okolí, kde se začali úspěšně skrývat. Dnes jsme tedy měli jediný cíl, a to vydat se na výpravu, během které je budeme hledat. Vzhledem k tomu, že nás čekala náročná cesta, tak se dnešní ráno obešlo bez rozcvičky – tu dnes vystřídaly přípravy na cestu. Po zabalení spacáků jsme se ve skupinkách vydali vstříc dobrodružství. Snažili jsme se přesvědčovat rozuteklé protestující, aby se se opět zapojili do vlny nevole vůči Jamesu Earlovi. Celá výprava nám zabrala téměř celý den, nicméně slavila úspěchy! Většinu rozuteklých protestujících se nám podařilo shromáždit a vyhlásit s jejich pomocí další stávku. Nikdo ale netušil, že si James Earl najmul lidi k tomu, aby unesli několik lídrů stávek. Okamžitě jsme vyslali pátrací tým k tomu, aby našel naše unesené kolegy. Mezitím, co byli v terénu a hledali, jsme si my dopřáli odpočinku pod širým nočním nebem. V noci se nám podařilo odhalit přesnou lokaci místa, kam James Earl naše přátele unesl. Vydali jsme se jim tedy na pomoc…

Der heutige Morgen begann mit unserer Mission, die Streikabbrechenden davon zu überzeugen, dass sie doch noch am Streik teilnehmen. So zogen wir los und sprachen über Themen wie Kranken – und Arbeitslosenversicherung oder Kinderarbeit. Am Ende war es uns doch noch möglich den Streik organisieren zu können, um gegen James Earl und seine Schwester Claire vorgehen zu können. Am Abend kam es zu einem großen Aufeinandertreffen zwischen den beiden Fronten. Die Gewerkschaftler*Innen stellten sich gegen die beiden Großgrundbesitzer*Innen und wollten nicht aufgeben.  Die beiden Antagonist*Innen dachten sich das schon und hatten bereits Militär organisiert, die die beiden Streikanführenden entführten. Geschockt von dieser Entwicklung machten wir es uns zur Aufgabe, die beiden zu retten, damit wir den Streik zu Ende bringen können. In einer Nacht- und Nebelaktion brachen wir auf und retteten die beiden Gewerkschaftler*Innen, die von den Schergen von James und Claire angekettet wurden.

Režim Jamese Earla se pomalu hroutí. Ráno jsme odstartovali protest, který vyvolal jen další větší nepokoje. V ranních hodinách, kdy se James Earl dozvěděl o nepokojích v jeho fabrice, které se navíc rozšířily i do dalších odvětví, jako například potravinářství, se okamžitě navýšily i ceny v našem obchůdku. Navíc se značně snížila nabídka všech dobrot. Toto rozhodnutí samozřejmě nenechalo nejednoho dělníka chladným. Po celém tábořišti se začaly objevovat plakáty podporující založení odborů, které by se postavily za práva dělníků. Vzhledem k navyšování cen jsme se vydali na burzu, kde jsme obchodovali s vzácnými komoditami. Ceny se neustále pohybovaly, takže nebylo těžké skončit s absolutní nulou. Dostat se na černý trh, kde bylo možné zakoupit i vzácné položky, se podařilo jen některým. Odpoledne jsme využili k tomu, abychom sportovali. Během našeho sportovního vyžití se ale stále zhoršovala situace. Mnozí lidé se ze strachu ze stále rostoucích cen rozhodli vykoupit všechny obchody – štěstí přeje připraveným, říkali si. Ne každý se ale stihl tak připravit, takže se hodně lidí začalo navzájem o své zásoby okrádat. Situace byla skutečně zoufalá. Při příjezdu Jamese Earla do své továrny ho čekal nepříjemný pohled. Příjezd jeho kočáru do fabrinky zablokolva dav protestujících, který ho odmítal pustit dál. Dav nakonec musela rozehnat policie. Kam se většina rozutekla? A můžeme to bez nich vůbec zvládnout?

Am heutigen Morgen wachten wir auf und bemerkten, dass einer der Gewerkschaftsgründer*Innen krank war und aus diesem Grund baten sie James Earl um Urlaub, damit die Person sich auskurieren kann. Jedoch gewährten die beiden Großgrundbesitzer*Innen dies nicht. Deswegen wurde zum Streik ausgerufen und Flugblätter gegen James Earl verteilt und so Stimmung gegen ihn gemacht. Einige Zeit später wurde die Nachricht von weiteren Streiks kund und dementsprechend reagierten die beiden Großgrundbesitzer*Innen. Aufgrund des Engpasses in der Lebensmittelindustrie wurden die Preise in unserem lokalen Kiosk erhöht und das Angebot selbst verringerte sich drastisch. Dadurch fingen wir alle an panische die Produkte zu kaufen und aufzukaufen. Stolz zeigten wir danach unsere Hamsterkäufe den anderen. Allerdings wurden wir so verrückt, dass wir den anderen sogar deren Produkte klauten. Gegen Abend merkten wir, dass unsere Mühen noch keine Früchte trugen, blockierten wir die Fabrikeinfahrt, woraufhin James Earl keinen Eintritt mehr hatte. Erbost darüber schickte er die Polizei auf die Streikenden. Als Reaktion darauf bekamen einige Angst und rannten weg, was darin endete, dass sie den Streik erstmals beendeten. Verzweifelt darüber beschlossen die Schüler*Innen, dass sie die Streikabbrechenden suchten, damit der Streik am nächsten Tag fortgeführt werden kann. Doch bevor wir diese anstrengende Aufgabe auf uns nehmen werden, entschieden wir uns, dies auf den nächsten Tag zu verschieben, damit wir fit und ausgeschlafen sind.

Pondělí se neslo v duchu snahy o zlepšování pracovních podmínek dělníků. Hned ráno jsme byli svědky toho, jak proradný fabrikant James Earl zachází se svými zaměstnanci. Nestačili jsme se divit. Protahoval jim pracovní dobu a odepíral jim například také právo na odpočinek po náročné práci. My jsme se tedy rozhodli, že dělníkům pomůžeme. Dopoledne jsme se rozdělili do několika pracovních týmů, ve kterých jsme se pustili do úklidu našeho tábořiště. V odpoledních hodinách jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina zůstala v našem tábořišti, tvořili ji hlavně ženy a dívky, druhá skupina, složena hlavně z mužů, vyrazila vstříc společnému dobrodružství. Zatímco se pánská výprava bavila sporty a karetními hrami, tak se dívky, sedící v tábořišti, bavili mimo jiné také tvorbou šperků. Večer se oficiálně podařilo vytvořit odbory, které by ve společnosti Jamese Earla mohly konečně něco změnit. Byla to skutečně velká vlna euforie, ten pocit, že se vše brzo změní, byl neskutečný. Nezbývalo nám nic jiného, než to oslavit. Oslava byla veliká. Party ukončil až samotný majitel továrny, James Earl, který zpochybnil založení odborů a vyhnal nás všechny spát, abychom mohli zítra opět časně ráno nastoupit do práce. Nevěříme ale, že mu to vyjde i tentokrát. Jsme zvědaví, kam následující dny povedou.            

Heute Morgen wachten wir auf und befanden uns sofort in einer belastenden Situation. Die Arbeiter*Innen waren alle müden und fertig von der Arbeit der letzten Tage in der Fabrik. Aufgrund dessen wollten sie entspannen und etwas Freizeit haben. Jedoch tauchten die beiden Großgrundbesitzer*Innen auf und waren überhaupt nicht zufrieden mit der Situation. Sie verlängerten unsere Arbeitszeit, weil die Arbeiter*Innen extrem langsam während der Arbeit waren. Daraufhin reagierten die Schüler*Innen umgehend und schlugen vor, dass auch wir eine Gewerkschaft gründen können, wie Henry bereits zuvor. Allerdings brachte die Idee einige Schwierigkeiten auf und wir entschieden uns gegen Abend in einer Bar zu treffen, um die letzten Vorkehrungen treffen zu können. Daraufhin entschieden wir uns erstmal unsere Freizeit zu genießen. Als es dann endlich zu unserer ersten Sitzung kam, plädierten wir für bessere Arbeitsbedingungen zu kämpfen. Aus diesem Grund feierten wir, um den denkwürdigen Moment zu ehren. Wir alle hatten viel Spaß bis die beiden Großgundbesitzer*Innen der Party ein jähes Ende setzten. Sie forderten, dass alle sofort schlafen gehen, damit sie fit für den nächsten Tag sind. Als die Arbeiter*Innen argumentierten, dass es nun eine Gewerkschaft gibt und sie dadurch Rechte besitzen, entgegnete James Earl lediglich mit einem Lachen und erkannte diese nicht an. Nach diesem Rückschlag gingen wir alle erschöpft von dem ereignisreichen Tag ins Bett.

Ve včerejších večerních hodinách se nám opět ozval duch zavražděného Henryho, který nás pověřil nelehkým úkolem – prošetření jeho smrti. Vyslal nás do Dračího města (známého také jako Furth im Wald), kde jsme se měli pídit k odpovědím. Vzhledem k tomu, že již ale bylo pozdě, tak jsme se rozhodli, že naši výpravu do Dračího města přesuneme na dnešní den. Vyrazili jsme tedy v časných ranních hodinách z našeho tábořiště. Vypravili pro nás dva autobusy, díky kterým jsme zvládli během jednoho dne navštívit hned několik míst. Prvním cílem byla továrna, kde jsme byli svědky náročných pracovních podmínek, ve kterých dělníci pracovali. Viděli jsme také největší a nejmodernější parní stroj, který se v Anglii kdy postavil. Po návštěvě továrny jsme si dali rozchod, abychom mohli prozkoumat životní podmínky občanů Dračího města. Když jsem se opět všichni sešli, tak jsme se přesunuli na nedaleké koupaliště, kde jsme, alespoň na chvíli, zapomněli na trable okolního světa. Večer jsme provedli několik výslechů osob, které by o vraždě Henryho mohli něco vědět. Snažili jsme se přijít na to, kdo, kdy, kde, proč a jak mohl Henryho zavraždit. Podařilo se nám, alespoň částečně, dokázat, že za vraždou Henryho stojí James Earl, fabrikant, kterému překážela Henryho idea založení odborů. Ačkoliv nám duch Henryho za vyřešení jeho tragické smrti nabídl, že nás dostane zpět do dnešní doby, museli jsme tuto nabídku odmítnout. Rozhodli jsme se, že se pokusíme uctít nebožtíkovu památku tak, že vynaložíme vše pro to, aby jeho nápad mohl žít dále, a tudíž se začaly zlepšovat i pracovní podmínky. Podaří se nám dosáhnout tohoto ambiciózního cíle společnými silami? Další dny ukážou.

            Heute Morgen starteten wir unsere Reise in die Stadt der Drachen, wie gestern besprochen. Unser Plan war es, den Mordfall des Geistes aufzuklären. An unserem ersten Anhaltspunkt angekommen, fanden wir eine Leiche eines besagten Henrys. Auf dem Weg unserer Reise fanden wir heraus, dass dieser bei Earls James in einer Fabrik arbeitete. So versuchten wir diesen zu finden. Allerdings waren wir nicht erfolgreich und kehrten wieder zurück. Dort trafen wir auf zwei Personen, die uns dabei halfen, den Fall aufzuklären. Wir machten es uns zur Aufgabe herauszufinden, wie, wo, wann und warum Henry starb und wo er zuletzt gesichtet wurde. Obwohl die Aufklärung an unseren Kräften zerrte, schafften wir es Licht hinter das Geheimnis zu bringen. Zum Beispiel war der Mörder Earl James und die Mordwaffe war ein Becher, der vergiftet war. Der Grund dafür war, dass das Opfer eine Gewerkschaft gründen wollte. Nachdem wir den Fall lösen konnten, stand uns nichts mehr im Wege die Heimreise anzutreten. Jedoch wir entschieden uns dazu in der Vergangenheit zu bleiben und die Probleme, die weiterhin bestehen, anzupacken