Dnešek, jakožto poslední celý den strávený v Žinkovech se nesl v uvolněném duchu. Ráno jsme se vzbudili, lehce se proběhli a šli na snídani, kde jsme si pošušňali na vynikající ovesné kaši s kakaem. Dopoledne ale něžnější polovičky našeho osazenstva začaly protestovat, že jsou téměř vždy považovány za pouhé asistentky a ne řádné vědkyně. Proto proběhla menší soutěž, kde soutěžily dívky proti klukům v různých disciplínách. Zkoušeli jsme naše vědomosti, fyzickou výdrž… někteří z nás se dokonce doslova stavěli na hlavu. Následně nám asistent našich vědců poděkoval za usilovnou práci a skvělé nápady a byly nám promítány naše velmi povedené reklamy na naše geniální vynálezy. Po obědě jsme uspořádali malý fotbalový mač. Ti, kteří nejsou nadšenci do tohoto sportu mohli odpoledne strávit hraním vybíjené, nebo intenzivním fanděním. Zbytek odpoledne jsme se připravovali na slavnostní závěrečný večer. Všichni jsme se vyfintili a dobrovolníci nádherně vyzdobili celou budovu. Po výborné večeři při svíčkách jsme přivítali naše DJ-e, kteří rozjeli pořádně divoký večírek. Všichni jsme nadšeně křepčili na ty nejmodernější melodie a užili si hromadu srandy. Bohužel, v nejlepším je nutné přestat a tak i naše vědecká konference dospěla ke svému závěru. Před večerní slavností jsme se všichni sešli a společně zrekapitulovali těch několik báječných dní, které jsme zde v Žinkovech prožili. Také jsme každý obdržel Nobelovy ceny v individuálních disciplínách. Dojati jsme se odebrali na naši poslední večerní slavnost, kde jsme při zpívání večerní písně zatlačili nejednu slzu nad myšlenkou zítřejšího loučení. Teď už nám zbývá jen si sbalit kufry…