Druhý regulérní den velkého cirkusového setkání v Gaisthalu započal tradičně sedmou hodinou ranní budíčkem a následným protažením svalů všech přítomných umělců v blízkém okolí jejich maringotek. Následovala nezbytná kompletní očista a posléze zdravá a výživná snídaně v prostorech slavnostně vyzdobené cirkusové manéže, kde rovněž probíhá drtivá většina programových bodů. Po snídani byly obstarány i nezbytné služby jako cirkusové komando, služba v bufetu a očista očisty, neboť na tomto slovutném setkání umělců samozřejmě musí být vytvořeny ideální a komplexní podmínky, hygieny nevyjímaje. Krátce po deváté hodině pak byli umělci rozděleni do tří národnostně smíšených skupin za účelem tréninku pro cirkus nezbytných činností jako zpěv a tanec i procvičení jazykových dovedností, kdy příslušníci rodiny GAISTHALINI byli příjemně překvapeni zájmem většiny českých i německých umělců právě o tuto bohulibou činnost. Po vydatném obědě následoval polední klid a vydechnutí před dalším programem. Ten započal přesně v půl třetí a úkolem do smíšených skupin rozdělených umělců bylo co nejlépe a nejpřesněji poznat naše hostitelské místo Gaisthal. I této úlohy se naši cirkusáci zhostili s grácií, šarmem a suverenitou sobě vlastní, navíc se plněním zadaných úkolů dokonale představili zdejším domorodcům. Po návratu na základnu se pak všichni mohli předvést při pohybových hrách na louce svým fyzickým fondem, který je pro kvalitní cirkusové umělce naprosto nezbytný. Na večeři se následně podávala místní specialita – brambory s gaisthalskou omáčkou, která všem přišla náramně vhod pro nabytí nových sil. Po večerním volném čase všichni umělci zasedli do cirkusového varieté k ohni, kde za ladných zvuků kytar a harmonik zapěli několik nejoblíbenějších zvučných kousků a v obou řečích vyslechli napínavé historky. Před ulehnutím do maringotek byla na programu ještě malá noční procházka původně plánovaná s představením hřebu večera – vystoupením opičky Afina, která nám však byla odcizena pravděpodobně některým z konkurenčních cirkusů. A co s tím uděláme? To až zítra…
