Když jsme se následujícího rána probudili, pokoušeli jsme se krysu vyslechnout, ale odmítla nám cokoliv říct. Chvíli jsme na ni naléhali, ale brzy jsme pochopili, že tentokrát žádné vysvětlení potřebovat nebudeme. Sněhurka totiž přišla sama. Už na první pohled bylo jasné, že si uvědomila, co způsobila. Bez jakéhokoliv nátlaku se nám přiznala, že její plán unášet nové Disney postavy, aby na sebe strhla více pozornosti, byl špatný. Zároveň si uvědomila, že snaha stát se znovu nejoblíbenější Disney postavou tímto způsobem nebyla správná. Aby své chyby napravila, rozhodla se udělat něco velkého. Navrhla, že znovu spojí celý Disney svět a začala proto připravovat velkolepou oslavu, na kterou pozvala všechny pohádkové postavy, staré i nové. Oslavu jsme si pak moc užili!

Als wir am nächsten Morgen aufwachten, versuchten wir, die Ratte zu verhören, doch sie weigerte sich, uns irgendetwas zu sagen. Eine Weile drängten wir sie noch, aber bald verstanden wir, dass wir diesmal keine Erklärung brauchen würden. Schneewittchen kam nämlich von selbst. Schon auf den ersten Blick war klar, dass sie erkannt hatte, was sie angerichtet hatte. Ohne jeglichen Druck gestand sie uns, dass ihr Plan, neue Disney-Figuren zu entführen, um mehr Aufmerksamkeit auf sich zu ziehen, falsch gewesen war. Gleichzeitig wurde ihr bewusst, dass der Versuch, auf diese Weise wieder die beliebteste Disney-Figur zu werden, nicht richtig war. Um ihre Fehler wiedergutzumachen, beschloss sie, etwas Großes zu tun. Sie schlug vor, die gesamte Disney-Welt wieder zu vereinen, und begann deshalb, ein großartiges Fest vorzubereiten, zu dem sie alle Märchenfiguren – alte wie neue – einlud. Das Fest haben wir dann sehr genossen!

Ráno pro nás začalo důležitým odhalením. Olaf nám prozradil, že pokud chceme dopadnout krysu, musíme nejprve najít všechny části ztraceného USB disku, na kterém se skrývají klíčové informace. Bylo jasné, že nás čeká náročná výprava, a tak jsme se bez váhání vydali na cestu. Během dne jsme pilně trénovali své detektivní schopnosti – učili jsme se rozpoznávat otisky jednotlivých postav, naslouchali jejich hlasům a snažili se zapamatovat si jejich podobu. Každé setkání nás posouvalo blíž k cíli, protože jsme postupně získávali jednotlivé části USB disku. Když se setmělo, podařilo se nám všechny části složit dohromady. Najednou jsme měli k dispozici všechny indicie potřebné k nalezení krysy. Neztráceli jsme čas a vydali jsme se do tmy po její stopě. Nakonec jsme ji objevili v jejím doupěti a podařilo se nám ji chytit.Unavení, ale spokojení jsme se vrátili zpět na hrad, kde jsme krysu zavřeli do vězení. S vědomím dobře vykonané práce jsme se odebrali k zaslouženému odpočinku – o jejím dalším osudu rozhodneme až ráno.

Der Morgen begann für uns mit einer wichtigen Enthüllung. Olaf verriet uns, dass wir, wenn wir die Ratte fangen wollen, zuerst alle Teile des verlorenen USB-Sticks finden müssen, auf dem sich die entscheidenden Informationen befinden. Es war klar, dass uns eine anspruchsvolle Reise erwartete, und so machten wir uns ohne zu zögern auf den Weg. Im Laufe des Tages trainierten wir fleißig unsere detektivischen Fähigkeiten – wir lernten, die Spuren der einzelnen Personen zu erkennen, hörten auf ihre Stimmen und versuchten, uns ihr Aussehen einzuprägen. Jede Begegnung brachte uns dem Ziel näher, denn nach und nach erhielten wir die einzelnen Teile des USB-Sticks. Als es dunkel wurde, gelang es uns, alle Teile zusammenzusetzen. Plötzlich hatten wir alle Hinweise, die wir brauchten, um die Ratte zu finden. Ohne Zeit zu verlieren, machten wir uns in der Dunkelheit auf ihre Spur. Schließlich entdeckten wir sie in ihrem Versteck und es gelang uns, sie zu fangen. Müde, aber zufrieden kehrten wir zur Burg zurück, wo wir die Ratte ins Gefängnis sperrten. Mit dem Gefühl, gute Arbeit geleistet zu haben, begaben wir uns zur wohlverdienten Ruhe – über ihr weiteres Schicksal werden wir erst am Morgen entscheiden.

Společně s detektivy jsme chtěli přijít Kryse na stopu. Bohužel se ale stopy a důkazy, které jsme našli, neukázaly jako dostatečně přesvědčivé a průkazné – najednou je totiž odvanul kouzelný vítr. Proto jsme se rychle vydali znovu do akce, abychom nasbírali další důkazy, indicie a pojmy a různými způsoby je předali své skupině – pomocí pantomimy, vysvětlování a kreslení. Ani tyto důkazy nám ale nakonec příliš nepomohly, a tak jsme se po vydatném obědě znovu ocitli spolu s detektivy v detektivní kanceláři. Byli jsme už úplně zoufalí a nevěděli jsme, co si počít, když se najednou objevil Olaf, aby nám pomohl. Speciálně pro nás si připravil 101 úkolů a otázek, které nás měly během 101 minut udělat chytřejšími. Při plnění úkolů jsme si ale připadali spíš zmatenější než chytřejší. Úkoly byly velmi matoucí, odváděly naši pozornost a s naším případem neměly vůbec nic společného. Během večeře jsme si otázky znovu promítali v hlavě a večer jsme Olafa znovu konfrontovali. Ten se nad naším obviněním rozčílil a prohlásil, že jsme nejspíš prostě jen zmoudřeli méně, než jsme čekali. Aby posílil naše schopnosti, připravil pro nás Olaf také kvíz, ve kterém jsme si mohli otestovat své znalosti v různých kategoriích. V poslední kategorii, kde se hádaly filmy, se ale najednou objevilo video z bezpečnostní kamery, na kterém byli vidět Sněhurka, Olaf a Kocour v botách, kterého ovládala Krysu. Najednou v místnosti zhaslo a Krysa vešla dovnitř. Společně s Olafem pak utekli s USB diskem, na kterém bylo toto důležité video s důkazem. Vydali jsme se za nimi – Krysa po sobě zanechala stopy tlapek, ale oba byli příliš rychlí a venku už byla tma a zima. Rozhodli jsme se proto v pronásledování pokračovat až následující den a rychle jsme se vydali do postelí, abychom ráno mohli vyrazit brzy a plní sil.

Zusammen mit den Detektiven wollten wir der Ratte auf die Fährte kommen, aber unglücklicherweise waren die Indizien und Beweise die wir fanden keine guten und handfesten Beweise – sie wurden von einem magischen Wind auf einmal weggeweht. Deswegen liefen wir schnell los, um Beweise, Indizien und Begriffen zu sammeln, und diese auf verschiedenste Weisen unserer Gruppe weiterzuberichten – durch Pantomime, Erklärungen und Zeichnungen. Diese Beweise haben uns aber nicht wirklich weitergeholfen, und wir fanden uns zusammen mit den Detektiven im Detektivbüro nach einem kräftigenden Mittagessen wieder. Total verzweifelt wussten wir nicht, was wir nun machen sollten, bis auf einmal Olaf auftauchte, um uns zu helfen. Er hatte extra für uns 101 Aufgaben und Fragen vorbereitet, die uns helfen sollten, schlauer zu werden, innerhalb von 101 Minuten. Durch das Lösen der Aufgaben fühlten wir uns aber eher dümmer als schlauer, die Aufgaben waren sehr ablenkend und verwirrend, und hatten ganz und gar nix mit unserem Fall zu tun. Wir ließen uns die Fragen während dem Abendessen nochmal durch den Kopf gehen, und konfrontierten Olaf am Abend nochmal. Dieser war über die Konfrontation empört und meinte, dass wir wahrscheinlich einfach dümmer geworden sind. Um unsere kognitiven Fähigkeiten zu stärken, hat Olaf ein Quiz für uns vorbereitet, wo wir unser Wissen in verschiedenen Kategorien testen konnten. In der letzten Kategorie, einer Film-Erraten-Kategorie, spielte aber auf einmal ein Video einer Überwachungskamera, wo man Schneewittchen, Olaf und den gestiefelten Kater sah, welcher von der Ratte kontrolliert wurde. Plötzlich wurde es im Raum dunkel und die Ratte kam herein. Gemeinsam mit Olaf liefen sie mit dem USB-Stick weg, auf welchen dieses wichtige Beweisvideo befand. Wir folgten ihnen, die Ratte hatte Pfotenspuren hinterlassen, doch die beiden waren zu schnell und draußen war es schon kalt und dunkel. Wir beschlossen die Verfolgungsjagd am nächsten Tag weiterzuführen und machten uns schnell auf den Weg in unsere Betten, damit wir morgen gekräftigt und früh starten können.

Poté, co jsme se nasnídali, jsme se rozhodli zvolit novou strategii. V posledních dnech jsme se až příliš nechávali ovládat emocemi, a proto jsme se dnes chtěli soustředit na analýzu dat a faktů. Vydali jsme se tedy za Sněhurkou, protože nás v uplynulých dvou dnech zavedla na falešnou stopu. Vehementně všechna obvinění popírala a snažila se nás přesvědčit, že jí můžeme věřit. Najednou se však objevili dva únosci a odvedli ji pryč. Tato událost nás šokovala a vůbec jsme nevěděli, jak dál postupovat. Napadlo nás proto požádat Aladina o tři přání. Jak jsme si řekli, tak jsme i udělali, a první přání nás zavedlo do vzdáleného města. Tam jsme Sněhurku hledali v muzeu. Těsně předtím, než jsme s ní mohli promluvit, nám únosci i se Sněhurkou znovu utekli. Potom jsme se rozhodli dát si krátkou pauzu a promyslet nový plán. Nakonec jsme se rozhodli, že Aladina znovu požádáme o další přání. To nás přivedlo na další místo. Ani tentokrát jsme ale nebyli úspěšní a Sněhurčin úkryt se nám opět nepodařilo odhalit. Když jsme chtěli Aladina požádat o další přání, ukázalo se, že třetí přání už splnil předchozí den. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli vrátit domů. Když jsme dorazili, vydali jsme se do Sněhurčina pokoje, protože jsme doufali, že tam najdeme nějaké stopy. Místo toho jsme tam narazili na zamaskovanou postavu, která kradla Sněhurčiny věci. Po vyhodnocení několika stop se ukázalo, že pachatelem byla krysa. Rozhodli jsme se, že se jí následující den zeptáne. Unavení po událostmi nabitém dni jsme šli spát.

Nachdem wir köstlich gefrühstückt hatten, entschieden wir uns dazu eine neue Strategie zu verfolgen. Die letzten Tage ließen wir uns zu sehr von unseren Emotionen leiten und deswegen wollten wir uns heute darauf zu konzentrieren, die Daten und Fakten zu analysieren. Daher suchten wir Schneewittchen auf, da sie uns die letzten beiden Tage auf die falsche Fährte führte. Sie stritt die Anschuldigungen vehement ab. Sie wollte uns glaubhaft machen, dass wir ihr vertrauen können. Doch plötzlich tauchten zwei Entführer auf und nahmen sie mit. Geschockt von diesem Ereignis wussten wir nicht wirklich, wie wir weiter verfahren sollten. Uns kam die Idee, dass wir Aladin um drei Wünsche beten könnten. Gesagt und getan führte uns der erste Wunsch in eine weit entfernte Stadt. Dort suchten wir in einem Museum nach Schneewittchen. Kurz bevor wir mit ihr reden konnten, entwischen uns die Entführer samt Schneewittchen. Daraufhin entschieden wir uns, erst einmal Pause zu machen, um uns Gedanken zu machen über einen neuen Plan. Das Ergebnis davon war, dass wir Aladin erneut, um einen Wunsch beten würden. Dieser führte uns wieder zu einer Station. Jedoch waren wir erneut erfolglos und wir konnten den Aufenthaltsort von Schneewittchen wieder nicht finden. Als wir Aladin erneut um einen Wunsch baten wollten, stellte sich heraus, dass er den dritten Wunsch bereits am Vortag einlöste. Aus diesem Grund entschieden wir uns, nach Hause zu fahren. Zuhause angekommen suchten wir Schneewittchens Zimmer auf, denn vielleicht wäre ja dort Hinweise gewesen. Dort fanden wir jedoch eine vermummte Person auf, die Besitztümer von Schneewittchen stahl. Nachdem wir mehrere Hinweise auswerteten, stellte sich heraus, dass die Ratte der Übeltäter war. Wir beschlossen, die Ratte am nächsten Tag zu konfrontieren. Müde von einem ereignisreichen Tag gingen wir ins Bett.

Motivovaní jsme začali nový den, protože jsme doufali, že konečně dopadneme viníky.
V tomto ohledu jsme však byli znovu tvrdě zklamáni, protože byla opět unesena další z postav. Tentokrát to byl Stitch. Byly přitom spatřeny dvě postavy připomínající hyeny. Překvapilo nás, jak rychlé tyto dvě hyeny byly. Z tohoto důvodu jsme uspořádali sportovní olympiádu, abychom je při příštím setkání dokázali chytit. Odpoledne jsme hyeny znovu zahlédli, ale protože se nás bály, každá utekla jiným směrem. Abychom je konečně dopadli, rozdělili jsme se do dvojic a vydali se po různých cestách. Opět jsme prokázali svůj detektivní talent a naši odpolední misi úspěšně splnili. Poté se ale znovu ukázalo, že obě hyeny měly alibi – poslední dny strávily se Scarem. Najednou nám došlo, že jsme poslední dva dny volili špatnou strategii. Obviňovali jsme postavy, které se jen zdály být zlé. Proto jsme se večer pokusili vžít do jiných rolí a převlékli jsme se. Tato změna perspektivy nám otevřela oči. Uvědomili jsme si, že zdání může klamat a že nemůžeme jen tak náhodně obviňovat postavy z toho, že jsou zlé. S tímto novým poznáním jsme po náročném dni unavení usnuli.

Motiviert starteten wir in einen neuen Tag, da wir endlich hofften, die Übeltäter zu fassen. Allerdings wurden wir diesbezüglich derbe enttäuscht, da erneut ein Charakter entführt wurde. Dieses Mal traf es Stitch. Zwei Figuren, die aussahen wie Hyänen, sind dabei gesichtet worden. Eine Tatsache, die uns überraschte, war, dass die beiden Hyänen sehr schnell waren. Aus diesem Grund organisierten wir eine Sportolympiade, um die Hyänen beim nächsten Mal fangen zu können. Gegen Nachmittag sichteten wir die Hyänen erneut, aber da sie sich vor uns fürchteten, rannten beide in verschiedene Richtungen. Um die beiden endlich zu fangen, teilten wir uns in Zweiergruppen auf und suchten die beiden auf verschiedenen Wegen. Wir konnten unser Talent als Detektive ein weiteres Mal beweisen, da wir unsere Mission des Nachmittags erfolgreich absolvierten. Jedoch ist nicht alles Gold, was glänzt. Erneut stellte sich heraus, dass die beiden Hyänen ein Alibi hatten. Sie verbrachten die letzten Tage mit Scar. Uns war auf einmal bewusst, dass wir die letzten beiden Tage die falsche Strategie hatten. Wir beschuldigten vermeintlich böse Charaktere. Deswegen versuchten wir uns am Abend in andere Rollen hineinzuversetzen, indem wir uns verkleideten. Dieser Perspektivwechsel öffnete uns die Augen. Uns wurde bewusst, dass der Schein trügen kann und wir nicht willkürlich Charaktere als böse beschuldigen können. Mit dieser neuen Erkenntnis gingen wir erschöpft von einem anstrengenden Tag ins Bett.