Den 1 / Tag 1

Náš první den se nesl ve znamení poznávání. Nejenže jsme měli spoustu práce s poznáváním nás všech, nových i zkušených účastníků, ale i s příběhem, který nás bude během celého tábora provázet. Museli jsme totiž vstoupit do tajuplného světa pohádek, kde není nic nemožné.
Takový úkol rozhodně nepatří mezi nejlehčí, pomohla nám s tím ale naše nová rodina. Jako děti zanechané rodiči u babičky, které už zcela neslouží paměť, jsme se zasmáli jejím popleteným pohádkám.
Zábava nás provázela i během neobvyklých seznamovacích her. Ty byly založeny především na postřehu, což byl po celodenním rozkoukávání tvrdý oříšek. Vše jsme zakončili večerní slavností, kdy jsme si společně zazpívali, spustily vlajky nad gaisthalským tábořištěm, popřáli si dobrou noc a mohli se spokojeně uložit do svých stanů s vědomím, že už se alespoň trochu známe.


Um die Mittagszeit füllte sich an diesem schönen sonnigen Sommertag der Gaisthaler Zeltplatz langsam mit erwartungsvollen Kindern, die sich sofort auf sportliche oder kreative Weise austoben durften. Danach stellten sich die beiden Eltern der riesigen Familie vor, die nun für eine Woche den Zeltplatz bewohnen wird und klärten mit ihren Kindern noch einmal die Regeln, die für ein gemeinsames Miteinander in einer großen Familie wichtig sind. Allerdings machten die Eltern sich dann gleich auf den Weg in den Urlaub und übergaben ihre Kinder in die Obhut ihrer etwas vergesslichen und schwerhörigen Großmutter. Diese verwechselte wie immer alle Namen der Kinder, weshalb ihr am Abend mal wieder die Namen jedes Enkels ins Gedächtnis gerufen wurden. Das Märchen, das sie zum Einschlafen erzählte, brachte sie leider auch völlig durcheinander. Dornröschen wird vom Prinzen alleingelassen, und dieser brennt mit der bösen Fee durch… So lässt die Großmutter ein verwirrtes Dornröschen im Märchenland zurück und entsendet ihre auch etwas verwirrten Enkel in die Welt der Träume.

Den 14 / Tag 14

Po dlouhé době jsme se poprvé probudili opět do svého času. Naše mise je u konce, a tak se všichni musíme odebrat do svých domovů. 

Během dopoledne jsme uklidili celý tábor, dopsali marionetky a nakonec jsme si všichni stoupli do kruhu, kde jsme si naposledy si společně zazpívali a zakončili tak tyto dva skvělé týdny.

Ve vzduchu se vznášela atmosféra smutku z dalšího loučení. Ale čas přeci plyne jako voda a hlavně, srdce neznají kilometry.

Děkujeme za přízeň a těšíme se na další tábory plné dobrodružství.

Den 13 / Tag 13

Nastal nám druhý den, kdy se distrikt Gaisthal 42-73XY už nemusel vyrovnávat s nadvládou centrálního počítače.
Všechno se zdálo býti v pořádku, když jsme se ale dověděli, že v lesích několik zdivočilých robotů pronásleduje obyvatele budoucnosti. Naštěstí se nám všechny podařilo úspěšně odchytit.
Zbytek dopoledne jsme se věnovali již příjemnějším záležitostem, jako je například psaní Marionetek – krátkých dopisů, které vždy na konci tábora napíšeme pro své kamarády, abychom mohli na čas zde strávený hezky vzpomínat.
Po obědě se vedoucí a účastníci utkali ve fotbale. Síly byly velice vyrovnané, a tak zápas bylo velmi zajímavé sledovat.

Po všech našich náročných dobrodružstvích nám naše kuchyně připravila vynikající závěrečnou večeři, po které jsme se všichni olizovali až za ušima.
Večer nás byli navštívit obyvatelé budoucnosti a sdělili nám, že jako projev díků pro nás uspořádali večírek! Součástí bylo I promítání včera natočených krátkých snímků, ze kterých doufáme, že budou moci čerpat i příští generace.
Nakonec přišlo nevyhnutelné, a to loučení a návrat zpět do minulosti. Zrekapitulovali jsme, jaká všechna dobrodružství jsme za tyto dva týdny v roce 2512 prožili, symbolicky zničili to, co zbylo po zlém Počítači. A nakonec jsme byli obdarováni malými dárečky od obyvatel budoucnosti.
Časostroj naštěstí stále bezchybně fungoval a tak jsme všichni dorazili v pořádku zpět k do roku 2012.


Den 12 / Tag 12

Po včerejším náročném putování jsme si trochu přispali. Ani trochu deštivé počasí nám nezkazilo radost z včerejšího vítězství. Dnešní den byl ale zvláštní také tím, že si pro jednou vyměnili role účastníci s vedoucími, aby si také vyzkoušeli, jaké to je takový táborový den organizovat.

Dopoledne jsme se věnovali všemožnému kreslení, vyrábění a jiným odpočinkovým činnosti. Největší oblibě se těšila výroba upomínkových gaisthalských triček.

Včerejší zajetí Diktátora a zničení počítače ovšem neznamenalo konec našeho snažení. Obyvatelstvo budoucnosti, nezvyklé na samostatné rozhodování, bylo naprosto bezradné, a tak jsme jim museli pomoci.

Rozhodli jsme se, že pro negramotné obyvatele natočíme několik dokumentárních snímků, aby svět roku 2512 neupadl opět do chaosu. Tyto krátké filmy se věnovali například tématům, jako např. životní prostředí, politika a rodina.

Snímky se musely ještě sestříhat, a tak jsme se odebrali k večeři. Naše kuchyň si pro nás připravila překvapení v podobě tradičních bavorských pochutin, “teewurstu” – čajového salámu, “obatzenu” – sýrové pomazánky a preclíků. Dokonce se nám kuchyň předvedla v bavorských krojích a zatančila na bavorské lidové melodie.

Večerní program byl organizován Lagerparlamentem, táborovým parlamentem. Mezi účastnické týmy se zařadily i dva vedoucovské a společně soutěžili v několika hrách, např. pantomimě, slalomu s ping-pongovým míčkem a dalšími.