Ráno jsme nemohli uvěřit vlastním očím. S úžasem a nevěřícností jsme se rozhlíželi kolem sebe. Místo stanového tábořiště Gaisthal, které jsme ještě včera znali, se před námi rozprostíral tropický prales plný exotických zvířat. Největší šok ale přišel, když jsme se podívali na sebe. Nejenže jsme si připadali cizí, my jsme vypadali úplně jinak! Teprve v tu chvíli nám to došlo. Ta stará herní konzole nás vtáhla do své hry, a my se proměnili v herní postavy!
Ještě jsme se ani nevzpamatovali z tohoto zjištění, když nás obklopila skupina různých zvířat – papoušci, žáby, hadi, a dokonce i tučňák. Nedokázali jsme pochopit, co si na nás vývojáři hry připravili. Zvířata nám začala představovat životní styl džungle – učili nás tancovat, zpívat a užívat si volný čas. Naučili jsme se místní písně, nacvičili tanec a dokonce si vyrobili vlastní šamanské masky.
Jenže než nás zvířata stačila provést dál, náhle je něco vyrušilo. Tajemný zvuk je vyděsil a všechna se rozutekla do všech stran. Rozhodli jsme se zjistit, co se děje, a vydali se prozkoumat situaci. Museli jsme najít všechna zvířata a odhalit příčinu jejich strachu. Po nějaké době jsme na to přišli – viděli jsme dva muže, jak kácejí strom. Podařilo se nám je přistihnout přímo při činu, ale než jsme stihli zasáhnout, zmizeli.
Prales je v ohrožení! Nemůžeme dovolit jeho vykácení. Od zvířat jsme se také dozvěděli, že zde uctívají posvátný kokos, který funguje jako „srdce džungle“. Bylo jasné, že musíme jednat. Ale než jsme mohli zasáhnout, museli jsme se náležitě připravit. Nemohli jsme zůstat jen obyčejnými herními postavami – museli jsme se stát pravými obyvateli džungle!
Als wir heute Morgen aufwachten, erkannten wir unsere Umgebung kaum wieder. Waren wir gestern noch auf unserem wohlbekannten Zeltplatz in Gaisthal, fanden wir uns auf einmal mitten in einem Dschungel wieder! Wir wurden zu Abenteurern, die sich in der neuen Welt erst einmal zurecht finden mussten. Scheinbar war mit dem Videospiel, welches wir am Vortag spielen wollten doch etwas seltsam.
Es dauerte nicht lang und schon wurden wir von den verschiedenen Tieren, die im Dschungel leben, begrüßt und sie zeigten uns, wie sie so bei sich leben. Gemeinsam sangen wir ihre Lieblingslieder, tanzten mit ihnen coole Tänze und bastelten wichtige Utensilien, die wir im Dschungel benötigen würden.
Nachmittags verbrachten wir gerade etwas Zeit mit unseren neuen tierischen Freunden, als sie plötzlich ein lautes Geräusch unbekannter Natur vertrieb. Was könnte das gewesen sein? Gemeinsam redeten wir mit den verängstigten Tieren und einigen Pflanzen und konnten so gemeinsam zusammenpuzzeln, was eigentlich passiert war. Zwei Menschen fällten im Dschungel viele Bäume und bedrohten somit den Lebensraum unserer Freunde. Wir konnten sie zwar finden und vertreiben, das wird aber sicherlich nicht das letzte Mal gewesen sein, dass wir mit ihnen zusammen getroffen waren.
Es war klar, wir mussten etwas unternehmen, aber in unserer Gestalt als Abenteurer waren wir ein wenig zu auffällig. Also versuchten wir, uns durch verschiedene Verkleidungen in die Umgebung im Dschungel, mit lauter Tieren und Pflanzen, einzufügen, sodass wir uns ohne Probleme und ohne groß aufzufallen dort bewegen konnten. Mal sehen, ob wir den beiden Halunken auf die Schliche kommen werden können; weshalb wollen sie den Dschungel roden?
