Po včerejším dlouhém nočním putování jsme si dnes ráno trošku přispali – výjimečně byl tedy budíček posunut na půl osmou hodinu ranní. Po snídani jsme si zahráli Beamspiel – a vězte, že pod záhadným názvem se schovává ještě záhadnější hra, kterou by asi na těchto stránkách nebylo radno v celé epické šíři vysvětlovat. Nicméně prozradíme, že základním prvkem této hry je „beamování“, tedy jakýsi teleport, s jehož pomocí se účastníci mohli transportovat ze světa reálného do pohádkového a zpět.

Odpoledne byli účastníci rozděleni do dvou skupin, avšak nikoli podle národnosti, jak by se možná mnozí mohli domnívat, nýbrž na účastníky a účastnice. Zatímco ti první se vydali do lesa, kde si později pochutnali na tradičním „šašliku“, druhá část zůstala v táboře. Zde pro sebe vytvořili jakousi strašidelnou party – podávala se krvavá polévka s kostmi a jako dezert pavouci naložení v zeleném želé.

Večer jsme se přesunuli tak trochu do budoucnosti, neboť na plánu byl „televizní večer“. Nemyslete si však, že bychom se na táboře dívali na televizi, pravda je taková, že celý večer se nesl v duchu hry „Chcete být duplionářem“. Vítězná skupina pak jako výhru obdržela několik tyčinek Duplo. A dokonce se zdálo, že sladká odměna byla účastníkům milejší než cokoli jiného. Pak jsme den ukončili tradičně večerní písničkou a o půl jedenácté se všichni odebrali do svých stanů.

Středa se nesla ve znamení velkého putování za perníčkem z perníkové chaloupky, což je další objekt, který Fionin otec po Shrekovi požaduje. Protože však Jeníček s Mařenkou na úkol sami nestačí, požádají tentokrát o pomoc děti – tedy samotné účastníky tábora. Ti musí přejít přes sedmero hor a sedmero dolů, hlubokými lesy a šírými planinami… Cestou musí splnit několik úkolů u straky, medvěda, ktrka, žáby a sovy, kteří jim poradí cestu dál k perníkové chaloupce, v níž žije zlá ježibaba. Tento úkol však splní jen jedna ze skupin – a to ta, jež během půlnočního putování k chaloupce dorazí jako první.

A tak kolem jedné hodiny ranní skončil předlouhý a snad zatím nejnáročnější den, který jsme zatím ve společnosti Shreka, jeho oslíka a především milované Fiony mohli prožít. Úkol je splněn a Shrek se může králi pochlubit dalším suvenýrem do jeho sbírky.

Dnešní den začal probuzením do krásného srpnového jitra, a to později než obvykle – noční putování na nás zanechalo své stopy. Na dopoledním programu stálo „SdJ a Sojka – co je to?“. Úkolem tohoto programu bylo jednak objasnit účastníkům jak, kdy a především proč Sojka vznikla, ale také přiblížit jim formou diskuse současnost a minulost Německa a také jeho komplikovaný vztah k českému státu. Druhak šlo o to, aby se čeští účastníci dozvěděli něco více o Německu a naopak Němci o České republice. Také z tohoto důvodu byl tentokrát tábor rozdělen do dvou skupin podle národnosti.

Ještě před obědem se účastníci mohli vyřádit na „čtyřběhu“ s náročnou kopcovitou trasou a nelehkými úkoly. Krátce po poledni pak náš tábor též navštívil poslanec bavorského parlamentu pan Stahl.

Při odpoledním „Guber-Sause“ měli účastníci hledat papírky s rozličnými otázkami, jež byly ukryty po celém táboře. K úspěchu potřebovali také trochu štěstí při házení obří kostkou na herním plánu, aby mohli rychleji postupovat vstříc k cíli.

Večer jsme opět zůstali v táboře, kromě toho se přes tábor přehnala řádná letní bouře, která však po sobě krom krásné duhy na obloze nenechala žádné stopy. Takzvaný „Akční večer“ zahrnoval nejrůznější hry, jejichž společným jmenovatelem byla legrace a zábava.

Krom tohoto všeho a mnoha dalšího dnes ještě účastníci viděli, jak Shrek královi přinesl jedovaté jablko od Popelky a jak dík své statečnosti a dobromyslnosti získal červený čepeček od Karlulky, kterou ochránil před zlým vlkem.

První ráno tohoto týdne nás mile potěšilo, protože na obloze opět nebylo ani mráčku. A neboť ranní ptáče dál doskáče, vstávali jsme dnes již v sedm hodin ráno. Dopolední program byl věnován třem činnostem – zpívání, tancování a nácviku jazykových dovedností. Náš „Sprachkurs“ však nebyl klasickou školní hodinou, ale zábavným a interaktivním způsobem přiblížil českým účastníkům němčinu a naopak. Úkolem pochopitelně nebylo ovládnout perfektně cizí jazyk, ale naučit i naprosté začátečníky alespoň nejdůležitější fráze a pojmy, s nimiž se v průběhu účastníci setkávají.

Odpoledne se konala „Dorfrallye“, tedy jakási vesnická rally, kde šlo především o to, seznámit se prostřednictvím všemožných otázek s prostředím vesničky Gaisthal. Skupiny byly pochopitelně smíšené, a tak si mohli i čeští účastníci vyzkoušet své právě nabyté znalosti němčiny v praxi i mimo tábor, protože občas bylo nutno se ptát i místních obyvatelů.

Před večeří bylo téma tábora již zcela jasné – prozrazovala ho nejen výzdoba tábora, ale konečně se objevil i Shrek a jeho milá Fiona. Jejich lásce však zabraňuje Fionin otec, který považuje Shreka nikoli za potenciálního manžela, ale za zvíře a obludu. Fiona je tedy zavřena do věže – zde musí vyčkat až do pátečního večera, kdy se bude konat velký bál spojený s výběrem ženicha dle králova gusta. Král je však náruživým sběratelem pohádkových suvenýrů, a tak vyhlásí, že Shrek získá Fionu tehdy, přinese-li do pátku pět takových suvenýrů, tedy každý den jeden. Sám však je přesvědčen, že Shrek v tomto úkolu neobstojí.

Večer se všichni sesedli do kolečka okolo táboráku, společně zazpívali pár písniček a vydali se na malé noční putování. A uprostřed lesa jsme zhlédli, jak Shrek zachránil Sněhurku před otrávením a jak od ní získal jako odměnu první suvenýr pro krále – totiž ono jedovaté jablko. A protože už bylo velmi pozdě, bez velkých prodlev se všichni po dlouhém dni odebrali na kutě.