Dnes jsme se tedy podle včerejšího plánu vydali na pouť za důkazy, kterými jsme chtěli potvrdit, že nám právoplatně náleží titul přírodní rezervace. Celý den jsme je hledali po okolí, abychom si večer mohli s pocitem dobře vykonané práci sednout k ohni. I mlok odpočíval kousek od ohně, takže jsme mohli být klidní.

Zpívali jsme a oslavovali, až naše pozornost opadla. Toho využili zlí ropní magnáti a unesli našeho mloka. Chvíli jsme panikařili, ale pak jsme opět našli ztracenou rozvahu, rozdělili jsme se do skupin a systematicky začali prohledávat okolí. Přece se nevzdáme, když už jsme tak blízko! Po chvíli hledání se nám vzácného mloka naštěstí povedlo najít. S ještě větší slávou než předtím jsme se mohli odebrat do tábořiště a ulehnout do postelí. O mloka jsme se samozřejmě pořád obávali, takže jsme všichni spali s jedním okem otevřeným.

Um unser Dorf zu einem Naturschutzgebiet zu erklären mussten wir verschiedene Posten besuchen, um dies möglich zu machen. So machten wir uns auf und wanderten den ganzen Tag. Auf dem Weg hatten wir alle unseren Spaß und verbrachten einen schönen Tag.
Am Abend kamen wir alle zusammen und sangen traditionelle Lieder. Jedoch tauchten die Geschäftsmänner auf und entwendeten den Molch. Ohne ihn war fast alle Hoffnung verloren. Doch wie immer stirbt sie zuletzt und wir konnten ihn retten. So konnten wir einen Schritt näher an unser Naturschutzgebiet kommen.