Dnešní ráno začalo jako obvykle ranní slavností. Když jsme se ale chtěli vydat na snídani, přišly najednou dvě majitelky továrny spolu s jednou zaměstnankyní a snažily se najít na našem tábořišti vhodné místo, kam by mohly nelegálně vyhodit odpadky. Jelikož ale žádné místo nenašly, zeptali jsme se profesionální odpadkové likvidátorky, jestli o nějakém vhodném místě neví. Ta po nás ale chtěla za odklizení pořádný balík peněz. Těch jsme bohužel neměli dost, a tak jsme se museli rozdělit do skupin a vydat se na cestu. Snažili jsme se ji najít a přesvědčit, že by nám mohla pomoct i za levnější cenu. Ačkoliv jsme cestou splnili řadu úkolů na různých stanovištích, likvidátorku se nám nepodařilo najít. 
Po dlouhém dni jsme se vrátili do New Gaisthalu, kde jsme si dopřáli zaslouženou sprchu. Protože jsme celý den posilovali hlavně nohy, večer jsme se zaměřili na posílení našich mozkových závitů při kvízovém večeru.

Der heutige Morgen fing wie gewöhnlich mit unserer Morgenfeier an. Als wir aber zum Frühstück gehen wollten, kamen auf einmal zwei Fabrikbesitzerinnen zusammen mit einer Mitarbeiterin und versuchten, auf unserem Zeltplatz einen geeigneten Ort zu finden, um illegal Müll zu entsorgen. Da es aber keinen geeigneten Ort gab, fragten wir eine professionelle Müllentsorgerin, die potentiell einen Ort kennen könnte. Diese verlangte aber Geld von uns, das wir leider nicht hatten, und wir mussten uns in Gruppen auf den Weg machen, um die Müllentsorgerin zu überzeugen, uns trotz des mangelnden Geldes den guten Ort zum Müll entsorgen zu zeigen. Auf dem Weg mussten wir bei verschiedenen Posten Aufgaben erfüllen. Angekommen bei der Müllentsorgerin stellte sie uns die schwierige Aufgabe, sie irgendwie zu beeindrucken. Wir entschieden uns, ihr unseren traditionellen New Gaisthal Tanz zu zeigen. Dies hat sie aber leider nicht überzeugt und wir kehrten nach New Gaisthal zurück. Am Abend haben wir unsere Gehirnzellen bei einem Quiz nochmal angestrengt und Logikrätsel gelöst.

Včerejší podivný dopis nám nedal spát. Hned dopoledne jsme se proto vydali prozkoumat vedlejší vesnici, kde se nám podařilo sehnat jednotlivé dílky fotografie, která nám odhalila identitu hlavní new gaisthalské dodavatelky zbraní. Zároveň jsme krátce na to byli svědky tajného obchodu se zbraněmi, kde jsme na vlastní oči viděli dodávku zbraní pod značkou organizace Nerv. Došlo nám, že se jedná o stejnou organizaci, které jsme včera věnovali celý výtěžek z našeho obchodování. Hned odpoledne jsme se rozhodli šéfku zbraňového kartelu konfrontovat s našimi zjištěními. Netušili jsme však, s kým máme tu čest – dodavatelka zbraní byla sama ozbrojena, a navíc v doprovodu svého komanda, které se nás pokusilo napadnout a umlčet. Zároveň nám potvrdila naše domněnky – včera jsme opravdu v obálce našli padělané peníze, které jsme v nevědomosti pomohli dostat do oběhu. Radši jsme proto utekli ve dvojicích z tábora, abychom se vyhnuli možnému útlaku a nebezpečí.
Po skvělé večeři ve stylu Subway jsme si chtěli užít zasloužený odpočinek u táboráku. Opět jsme se zde setkali s šéfkou obchodu se zbraněmi, se kterou jsem se ale po předchozí zkušenosti rozhodli radši usmířit a zabavili jsme se společným zpíváním. Už jsme měli po večerní slavnosti, když jsme dostali tip od policie, že šéfka pro padělání peněz by se mohla v pozdějších hodinách pohybovat kousek od tábořiště. Vyrazili jsme proto na strašidelnou cestu, abychom na jejím konci byli svědky jejího zatčení. Zatčení probíhalo podivně – snad jako kdyby se dvěma hlavním policistů do zatčení ani nechtělo.

Der seltsame Brief von gestern ließ uns keine Ruhe. Schon am Vormittag machten wir uns deshalb auf den Weg ins Nachbardorf, wo es uns gelang, einzelne Teile eines Fotos zu finden, das uns die Identität der wichtigsten Waffenlieferantin von New Gaisthal offenbarte. Kurz darauf wurden wir auch Zeugen eines geheimen Waffendeals – mit eigenen Augen sahen wir eine Lieferung mit dem Logo der Organisation Nerv. Uns wurde klar: es handelt sich um dieselbe Organisation, der wir gestern den gesamten Erlös unseres Börsenhandels gespendet hatten.
Am Nachmittag entschieden wir uns, die Chefin des Waffenkartells mit unseren Erkenntnissen zu konfrontieren. Doch wir hatten keine Ahnung, mit wem wir es tatsächlich zu tun hatten – die Waffenhändlerin war selbst bewaffnet und wurde von einem bewaffneten Kommando begleitet, das versuchte, uns anzugreifen und zum Schweigen zu bringen. Sie bestätigte dabei unseren Verdacht: Die Umschläge von gestern enthielten tatsächlich Falschgeld, das wir – ahnungslos – in Umlauf gebracht hatten. Aus Angst vor weiteren Streitigkeiten und zur eigenen Sicherheit flohen wir daraufhin in Zweiergruppen aus dem Lager.
Nach einem leckeren Abendessen im Subway-Stil wollten wir uns schließlich beim Lagerfeuer etwas erholen. Dort begegneten wir erneut der Waffenhändlerin – nach der Erfahrung des Tages entschieden wir uns jedoch für einen Friedensschluss und verbrachten den Abend gemeinsam beim Singen. Die abendliche Feier war gerade vorbei, als wir einen Hinweis von der Polizei bekamen: Die Falschgeld-Chefin solle sich angeblich in der Nähe des Lagers aufhalten. Also machten wir uns auf zu einem gruseligen Nachtspaziergang – und wurden am Ende Zeugen ihrer Festnahme. Doch die Festnahme verlief seltsam – fast so, als ob die beiden Hauptpolizisten sie gar nicht wirklich verhaften wollten…

Ještě jsme ani pořádně nerozlepili oči a už se dělo něco zvláštního – viděli jsme, jak se sešli čtyři obyvatelé New Gaisthalu na podivné schůzce. Bohužel jsme byli moc daleko a neslyšeli jsme detaily, ale všimli jsme si, že jedné z přítomných při zbrklém odchodu vypadl z kapsy lísteček. Šlo o šifrovanou zprávu. Celé dopoledne jsme se tak snažili nelézt dostatek stop, abychom byli schopni kód rozluštit. 
Nakonec se nám to podařilo. Z podivné zprávy jsme vyvodili, kde se skrývá místo, o kterém se ve vzkazu píše. Na tomto místě byla skutečně obálka. Zvláštní však bylo, že kromě peněz jsme v obálce našli i štětce a tuž, skoro jako kdyby byly peníze právě čerstvě namalované… Majitelku obálky jsme s tím rovnou konfrontovali – ačkoliv se ze začátku chovala opravdu zvláště, nakonec nám celou situaci vysvětlila tak, že se jedná o peníze, které nám – jakožto nováčkům ve městě – chtěla věnovat. Mohli jsme je tak využít pro odpolední obchodování na burze. 
Večer jsme si užili trošku odlehčené zábavy během několika akčních her a těšili jsme se, kdo nakonec vyhraje. Dokonce se k nám přidal i tým místních obyvatel. Už jsme byli ve finále večera a čekali jsme, komu se připíše poslední bod, a tím i vyhraje. Když tu se najednou objevila jedna z místních obyvatelek v doprovodu dvou ozbrojených maskovaných společníků. Bezostyšně uplatili zapisovatelku bodů, a tím vyhráli, tudíž si mohli i vybrat neziskovou organizaci, které získané peníze z burzy věnujeme. Vybrali si Organizaci Nerv, o které jsme dosud nikdy neslyšeli.

Wir hatten noch nicht einmal richtig die Augen geöffnet, da passierte schon etwas Seltsames – wir sahen, wie sich vier Bewohner von New Gaisthal zu einem geheimnisvollen Treffen versammelten. Leider waren wir zu weit weg, um Details zu hören, aber wir bemerkten, dass einer der Anwesenden beim hastigen Aufbruch einen kleinen Zettel verlor. Es handelte sich um eine verschlüsselte Nachricht.
Den ganzen Vormittag über suchten wir nach Hinweisen, um den Code zu knacken. Schließlich ist es uns gelungen. Aus der geheimnisvollen Botschaft konnten wir ableiten, wo sich der im Text erwähnte Ort befinden könnte. Und tatsächlich – dort fanden wir einen Umschlag. Merkwürdig war jedoch, dass sich darin nicht nur Geld befand, sondern auch Pinsel und Tusche – fast so, als ob das Geld gerade erst gemalt worden wäre…
Wir konfrontierten die Besitzerin des Umschlags direkt damit. Obwohl sie sich anfangs sehr merkwürdig verhielt, erklärte sie uns schließlich die ganze Situation: Es handelte sich um Geld, das sie uns – als Neuankömmlingen in der Stadt – schenken wollte. Wir durften es dann für den nachmittäglichen Handel an der Börse verwenden.
Am Abend ließen wir es bei einigen actionreichen Spielen etwas lockerer angehen und fieberten mit, welches Team am Ende gewinnen würde. Sogar ein Team aus einheimischen Bewohnern schloss sich uns an. Wir standen schon im großen Finale und warteten gespannt, wem der letzte Punkt und damit der Sieg zugesprochen würde. Plötzlich erschien eine der Einheimischen – begleitet von zwei bewaffneten, maskierten Gestalten. Ohne Skrupel bestachen sie die Punkteschreiberin, gewannen das Spiel und durften somit entscheiden, welcher gemeinnützigen Organisation die Börsengewinne gespendet werden. Sie wählten die Organisation „Nerv“ – von der wir bislang noch nie etwas gehört hatten.

Dnes jsme se naplno vrhli do objevování všech tradic a zvyklostí našeho městečka. Dopoledne jsme se seznámili s dvěma úředními jazyky, osvojili si základní kroky tradičního tance a naučili se klasické městské písně. K obědu jsme měli první tradiční gaisthalskou pochoutku – domácí gyros v čerstvé housce se spoustou zeleniny. 
Odpoledne jsme jako dárek na přivítanou dostali vstupenky na olympiádu, které jsme se odpoledne všichni zúčastnili. Za exkluzivní vstupenky jsme ušetřili opravdu hodně peněz, a navíc nás navštívila majitelka místního casina, která nás ubezpečila, že večer v casinu je to správné, co zrovna dneska podniknout. Také jsme byli svědky toho, jak se z úplného chudáka stal během chviličky boháč, takže jsme toto pozvání opravdu nemohli odmítnout. Během celého večera jsme se královsky bavili, ale pak jsme se stali svědky nepříjemné události – z chudého boháče se opět stal kvůli hazardu chudák. Ačkoliv nám ho bylo líto, majitelka casina ho nemilosrdně před našimi zraky z casina vyhodila a zbavila i posledního centu.

Heute haben wir uns voller Elan dem Entdecken aller Traditionen und Gewohnheiten unseres Städtchens gewidmet. Am Vormittag haben wir die beiden Amtssprachen gelernt, die Grundschritte des traditionellen Tanzes geübt und klassische Lieder der Stadt gesungen. Zum Mittagessen gab es die erste typische Spezialität aus Gaisthal – hausgemachtes Gyros in einem frischen Brötchen mit viel Gemüse.
Am Nachmittag haben wir als Willkommensgeschenk Eintrittskarten für die Olympiade bekommen, an der wir dann alle teilgenommen haben. Durch diese exklusiven Tickets haben wir eine Menge Geld gespart. Außerdem hat uns die Besitzerin des örtlichen Casinos besucht und uns versichert, dass ein Abend im Casino genau das Richtige für heute sei.
Wir wurden Zeugen, wie aus einem armen Kerl innerhalb kürzester Zeit ein reicher Mann wurde – diese Einladung konnten wir natürlich nicht ausschlagen! Der ganze Abend war voller Spaß und königlicher Unterhaltung – bis wir schließlich Zeugen eines unangenehmen Ereignisses wurden: Der reiche Mann wurde durch sein Spiel wieder arm. So leid er uns auch tat, die Casinobesitzerin war unerbittlich und warf ihn vor unseren Augen nicht nur aus dem Casino, sondern nahm ihm auch den letzten Cent.

Po dlouhém roce jsme se opět všichni sešli. A kde jsme se ocitli tentokrát? Aprílovým počasím nás přivítal New Gaisthal. Nálada v celém městečku se zdá zatím poměrně uvolněná – zabydleli jsme se v našich nových stanových příbytcích, seznámili se se základními pravidly i stálými obyvateli. Po večeři jsme si zahráli několik seznamovacích her a pomalu se sžíváme taky se všemi táborovými tradicemi, třeba jako společným ukončením dne na večerní slavnosti. Do spacáků uléháme s pocitem příjemného vzrušení ze všech nových zážitků, ale také se zvláštním tušením, že všechno nemusí být tak, jak se na první pohled zdá.

Nach einem langen Jahr sind wir endlich wieder alle zusammengekommen. Und wo sind wir diesmal gelandet? Mit launischem Aprilwetter hat uns New Gaisthal begrüßt. Die Stimmung im ganzen Städtchen ist bisher recht entspannt – wir haben uns in unseren Zelten eingerichtet, die wichtigsten Regeln kennengelernt und erste Begegnungen mit den Bewohnern gehabt. Nach dem Abendessen haben wir ein paar Kennenlernspiele gespielt und beginnen nun langsam, uns auch mit allen Lagertraditionen vertraut zu machen – zum Beispiel mit dem gemeinsamen Tagesabschluss bei der Abendfeier. Wir schlüpfen dank des schönen Tages glücklich in unsere Schlafsäcke – aber auch mit dem Verdacht, dass vielleicht nicht alles so ist, wie es auf den ersten Blick scheint.