Den 2 / Tag 2

Dnes ráno jsme se probudili v roce 2074. Všude kolem nás jsme viděli pokrok jako třeba létající auta, super rychlou wifi a dle slov „našich“ mimozemšťanů třeba i zábavnou a kreativní AI. Nicméně tato zábava a schopnosti byly dosti subjektivní – když jsme dopoledne slyšeli, jak AI neumí zazpívat naši táborovou písničku, rozhodli jsme se, že ji to naopak naučíme my. Stejně jako náš vesmírný tanec a základy druhého jazyka, jímž se na summitu G24 hovoří. Po obědě jsme se rozhodli využít kreativity AI, která nám vygenerovala podklady ke scénkám, které jsme pak předváděli před meziplanetární porotou. Po večeři jsme si ještě užívali poslední sluneční paprsky, když za námi opět přišli mimozemšťané, aby nás varovali před blížící se možnou hrozbou. Dle AI nám za 50 let hrozí nedostatek přírodních zdrojů, což by mohlo způsobit velké problémy. Proto jsme povolali dvě koučky, spolu s nimiž jsme protrénovali rychlost, sílu, postřeh, ale i týmovou spolupráci. Otázkou však stále zůstává, kam nás další cesta časem zavede. Snad ne až k meziplanetárnímu nedostatku zdrojů…


Nachdem wir das Zeitreiseportal betreten haben, hat uns ein Schlag getroffen. Das Jahr 2074 in das wir vorerst gereist sind, war hochentwickelt und florierte. Es gab keine Straßen mehr, denn die Autos sind in der Luft geflogen und überall standen Wolkenkratzer. Die Leute der Zukunft meinten es habe sich in den letzten 50 Jahren auch gesellschaftlich viel verändert und sie wollten uns mit ihrer neuen Musik begeistern, doch fanden wir diese monoton, weshalb wir ihnen Lieder aus unserer Zeit vorgesungen haben. Das fanden sie auch toll, aber wir haben uns gleich wichtigeren Themen zugewandt und sie gefragt wie sich eine der vielversprechendsten Technologien unserer Zeit, die KI-Technologie, entwickelt hat. Im Jahr 2074 galt sie als Antwort auf alle Probleme und jeder hat die KI-Technologie als eine positive Entwicklung aufgefasst. Wir haben allerdings nicht verstanden, wie sie funktioniert. Die Zukunftsleute haben uns gezeigt, dass sie mehrere Szenarien der Zukunft berechnet und aus diesen die Wahrscheinlichste auswählt. Daraufhin generierte die KI eine deprimierende Zukunftsvision, dass bis zum Jahr 2124 Ressourcenprobleme auftreten werden, weswegen die Menschen angefangen haben, sich darauf vorzubereiten, stärker zu werden und die letzten Ressourcen zu horten. Wir sind dann wieder in das Zeitreiseportal eingetreten, um die Auswirkungen zu sehen, die die Ressourcenprobleme anrichten.

Den 1 / Tag 1

Konečně jsem se všichni sešli na dlouho očekávané mezinárodní konferenci G24 pořádané v bavorském Gaisthale. Předsedající konference nás dnes nejprve srdečně přivítali, a poté také provedli po celém tábořišti, kde jsme se zároveň informovali o pravidlech konání naší několikadenní konference. Když tu najednou jsme spatřili něco podivného – dvojici mimozemsky vyhlížejících tvorů, za kterou se linul hustý dým a v pozadí se vznášel portál pro cestování časem. Tito mimozemšťané nás hned oslovili. Nejen oslovili, dokonce nás nařkli z toho, že kvůli našim činům v budoucnosti se ze světa stala jedna velká dystopie. Vzápětí nás vyzvali, abychom s nimi prošli portálem a podívali se, co jsme způsobili. O čem to mluví? Vždyť jsme právě přijeli na naši konferenci a ani se neznáme mezi sebou! Mimozemským bytostem jsme se proto zatím omluvili a šli se radši rychle seznamovat. Bylo nám totiž jasné, že v roce 2024 moc dlouho nezůstaneme. A tak se taky stalo – hned dnes v noci poprvé cestujeme do budoucnosti.


Heute sind wir bei der internationalen G24 -Konferenz im Gaisthal angekommen, um wichtige Themen zu besprechen. Begrüßt wurden wir von dessen Vorsitzenden, die uns alles Nötige zur Konferenz erklärt haben und uns durch den Sitzungsort, das Gaisthaler Zeltlager, geführt haben. Dabei wurden wir überrascht von seltsam aussehenden Kreaturen, hinter denen ein dunkel rauchendes Zeitreiseportal schwebte. Wie wir erfuhren, waren sie Außerirdische, die gekommen waren, um uns über die zukünftigen Konsequenzen unseres Handelns zu informieren: Wir seien schuld daran, dass ihre Gegenwart einer reinen Dystopie gleicht! Wir nahmen ihr Angebot an, mit ihnen durch ihr Portal zu gehen und zu sehen, was wir genau verursachen. Natürlich mussten wir zunächst über dieses Angebot nachdenken, da wir verängstigt waren und nicht über ihre Absichten Bescheid wussten und wir kannten uns nur wenige Stunden! Nachdem wir uns aber besser mit ihnen unterhalten hatte, war uns klar: Heute Abend reisen wir in die Zukunft!

Den 7 / Tag 7

Dnes přišel den soudu! Čekalo nás rozhodnutí, které může buď uvěznit dva lidi, nebo jim odpustit a propustit je. Po krátké rozmluvě s policií jsme se rozhodli nechat rozhodnutí o vině či nevině na členech naší výpravy do Středozemě. Před samotným rozhodnutím jsme však museli uctít tradice místních krajů. Čekal nás fotbalový zápas proti našim průvodcům a průvodkyním světem Pána Prstenů. Zápas byl napínavý až do poslední vteřiny. Ukázalo se ale, že zkušení vedoucí přeci jen mají více fotbalových schopností než noví, dosud neznalí dobrodruzi, kteří se do světa Pána Prstenů jen tak nachomýtli. Po tomto strhujícím a nervy drásajícím „eventu“ nás čekal soud. Byly sneseny mnohé možnosti trestů, nicméně jsme se shodli na tom, že vzhledem k tomu, že „Dobrodruzi“ páchali zlo za účelem „zpříjemnit nám týden“, tak jim dokážeme odpustit. Večer se nesl v duchu oslav a radosti. Podařilo se nám přinést do Středozemě rovnováhu a klid, což byl důvod, proč jsme vůbec zde byli. Oslavy byly divoké! Velká hostina, kterou následovala hlasitá noční veselice nám všem dopřála odměnu, kterou jsme si za naše úsilí a vykonanou práci zasloužili. Naše dobrodružství tímto končí, ale neznamená to, že dobrodružství, které jsme společně zažili, se tímto v naší paměti ztratí.


Heute Morgen standen wir vor einer großen und wichtigen Entscheidung. Was sollen wir mit den beiden Abenteurern machen? Werden wir sie bestrafen oder verzeihen wir ihre Tat. Im Grunde genommen haben keine der beiden eine wirklich schlimme Tat begangen, außer, dass sie uns angelogen haben. Jedoch war die Intention der beiden immer eine gute. So standen wir vor einem großen Dilemma und wir vertagten unsere Entscheidung auf den Nachmittag. Damit wir einen klaren Kopf bekommen, spielten wir eine Runde Fußball. Nach reifer Überlegung entschieden wir uns dazu, den beiden zu verzeihen, da sie uns nie etwas Böses wollten. Glücklich über unseren Beschluss nahmen wir diesen zum Anlass, um zu feiern. Nach einer durchzechten Nacht gingen wir zufrieden und glückselig ins Bett.

Den 6 / Tag 6

Poháněni pocitem křivdy jsme se ráno rozhodli, že se společně s „Dobrodruhy“ vydáme po stopách uniklých „Vypravěčů“. Rozdělili jsme se tedy do šesti menších skupin, které všechny měly jednotný cíl – dostat se na stopu uniklých „Vypravěčů“ a hlavně napravit prsteny, které jsme během týdne nasbírali. Cesta to ovšem nebyla jednoduchá. Dlouhá výprava napříč Středozemí si pro nás připravila mnoho útrap a zkoušek, které jsme museli společně absolvovat. Naštěstí nás předchozí dny připravily dostatečně. Splněním každého úkolu se nám úspěšně dařilo postupně spravovat jednotlivé prsteny, ale vypátrat zrádce se nám nedařilo.

Ač se nám podařilo, dle slov „Dobrodruhů“, prsteny opět napravit, tak nám radost nevydržela dlouho. „Dobrodruzi“ nám totiž oznámili, že naše prsteny, včetně toho vyvoleného, byly ukradeny. Proto jsme je museli ukrást zpět. Soutěžili jsme s několika zloději, abychom získali své prsteny zpět. To se nám sice podařilo, ale v ten moment přišel zvrat – kudla do zad, kterou nikdo z nás rozhodně nečekal. V momentu, kdy jsme naše prsteny odevzdali našim přátelům, „Dobrodruhům“, se projevila jejich skutečná tvář. Prozradili nám, že nám lhali, že „Vypravěči“ za nic nemohou, a že skuteční padouši jsou oni dva. S těmito slovy unikli z našeho zámku v Nečtinách někam do temné noci.

Naštěstí se objevili „Vypravěči“, kteří nám, přes podezření na ně, odpustili a rozhodli se, že nám chtějí pomoci vypátrat skutečné zločince. „Dobrodruzi“ během svého úniku upustili na zem plánek, který vedl až k jejich tajné základně na hoře nedaleko našeho zámku. Všichni jsme se tedy vydali, s mapou v ruce, po stopách „Dobrodruhů“. V zřícenině hradu, kterou jsme na konci vyznačené trasy dosáhli, se nám podařilo „Dobrodruhy“ vypátrat a zajmout je. Ze svých zločinů se budou zodpovídat následující den. Přes noc jsme se rozhodli je uvěznit do katakomb pod naším zámkem. Celý den byl velice náročný a my nutně potřebovali odpočinek.


Nachdem wir am Tag davor bemerkt hatte, dass die Ringe wieder ins Negative transformiert wurden und die Erzählenden die Schuldtragenden waren, machten wir uns an die Aufgabe, diese wieder umzukehren. So zogen wir los auf einen langen, anstrengenden Weg, der an unseren Kräften zerrte. Jedoch war uns kein Hindernis ein Stein im Weg und wir meisterten unsere Mission erfolgreich. Zuhause angekommen begannen wir, uns einer neuen Aufgabe zu widmen. Wir mussten den special Ring finden, damit wir endlich die Erzählenden in die Luft schlagen können. Der Person, die den special Ring finden wird, wird ein großer Preis gebühren. Damit kein anderer die Lorbeeren für sich ernten konnte, versuchten wir immer wieder die Ringe von den anderen stehlen. Jedoch nahmen die beiden Abenteurer die Ringe in ihren Besitz und rannten davon. Außerdem offenbarten sie, dass die beiden Erzählenden, nie böse gewesen waren, die Ringe gar nicht ins Negative transformiert wurden und der special Ring fake war. Entsetzt von dieser Enthüllung verfolgten wir die beiden nachdem einer der beiden eine Karte verlor, auf der der geheime Ort, an dem sich die beiden versteckten, draufstand. Dort angekommen nahmen wir die beiden fest und entschieden uns, morgen zu entscheiden, was wir mit den beiden machen würden. Daraufhin gingen wir ins Bett.

Den 5 / Tag 5

Dnes jsme se probudili a po vydatné snídani jsme kvůli narůstajícímu vyčerpání nebyli schopni pokračovat v našem úkolu přeměny zkážených prstenů na dobré. Proto jsme se rozhodli dopoledne věnovat odpočinkovým aktivitám. Vyzkoušeli jsme si různé stolní hry, sportovní aktivity, skládání origami a natáčení reklamy.

Po obědě jsme se, odpočatí a plní odhodlání, vrhli na naši misi. Zjistili jsme, že poslední z našich prstenů přitahuje/vyvolává sebestřednost a bezohlednost. Abychom to napravili, strávili jsme odpoledne sportovní olympiádou, při které jsme upevňovali schopnost brát ohled na ostatní a hrát jako tým.

Právě jsme se chystali oslavovat proměnu všech prstenů a s tím i mír a spokojenost, které panovaly ve Středozemi, když naše přípravy přerušily dvě místní obyvatelky. Ty se nám svěřily, že všechny výsledky naší celotýdenní práce byly zmařeny a Středozem propadá do chaosu. Popuzeni touto zprávou jsme se vydali na cestu do Ztraceného trpasličího království Morie za sedmi ztracenými dobrodruhy, abychom zjistili důvod, ale hlavně zdroj všech nepokojů. Ukázalo se, že šestý prsten, který se nacházel v držení vypravěčů, byl tím zdrojem. Společně s našimi dobrodruhy jsme je obvinili ze zlého úmyslu. Oni po krátké chvíli vzdali jakékoliv pokusy o vysvětlení a uprchli s pomocí svých kompliců.


Heute Morgen wachten wir auf und waren platt von der ganzen Arbeit der letzten Woche. Aus diesem Grund haben wir uns dazu entschieden, einfach mal nichts zu machen und zu entspannen. Erholt von den ganzen Strapazen der letzten Tage machten wir es uns erneut zur Aufgabe einen weiteren Ring zu transformieren. Uns fiel auf, dass viele der Bewohner immer rücksichtsloser wurden und nur darauf aus waren, Erfolge zu generieren. Um diesem Trend entgegenzuwirken, organisierten wir eine Sportolympiade, die ein weiteres Mal von uns forderten, Teamarbeit zu beweisen. Diese Challenge mag zwar eine Hürde für uns gewesen sein, aber in keiner Weise ein Hindernis. Gegen Abend sind wir auf etwas Mystisches gestoßen, was uns verblüffte. Die Ringe haben sich geändert und wir machten es uns zur Aufgabe, den Grund herauszufinden. Wir fanden heraus, dass der special Ring, den wir am Tag davor gefunden hatte, die beiden Erzählenden negativ beeinflusste und die beiden alle Ringe wieder ins Negative transformierten. Nachdem wir die beiden konfrontiert hatten, flohen die beiden. Erschöpft vom Tag, entschieden wir uns dazu, die erneute Transformation der Ringe, auf den nächsten Tag zu verschieben.