Včerejší podivný dopis nám nedal spát. Hned dopoledne jsme se proto vydali prozkoumat vedlejší vesnici, kde se nám podařilo sehnat jednotlivé dílky fotografie, která nám odhalila identitu hlavní new gaisthalské dodavatelky zbraní. Zároveň jsme krátce na to byli svědky tajného obchodu se zbraněmi, kde jsme na vlastní oči viděli dodávku zbraní pod značkou organizace Nerv. Došlo nám, že se jedná o stejnou organizaci, které jsme včera věnovali celý výtěžek z našeho obchodování. Hned odpoledne jsme se rozhodli šéfku zbraňového kartelu konfrontovat s našimi zjištěními. Netušili jsme však, s kým máme tu čest – dodavatelka zbraní byla sama ozbrojena, a navíc v doprovodu svého komanda, které se nás pokusilo napadnout a umlčet. Zároveň nám potvrdila naše domněnky – včera jsme opravdu v obálce našli padělané peníze, které jsme v nevědomosti pomohli dostat do oběhu. Radši jsme proto utekli ve dvojicích z tábora, abychom se vyhnuli možnému útlaku a nebezpečí.
Po skvělé večeři ve stylu Subway jsme si chtěli užít zasloužený odpočinek u táboráku. Opět jsme se zde setkali s šéfkou obchodu se zbraněmi, se kterou jsem se ale po předchozí zkušenosti rozhodli radši usmířit a zabavili jsme se společným zpíváním. Už jsme měli po večerní slavnosti, když jsme dostali tip od policie, že šéfka pro padělání peněz by se mohla v pozdějších hodinách pohybovat kousek od tábořiště. Vyrazili jsme proto na strašidelnou cestu, abychom na jejím konci byli svědky jejího zatčení. Zatčení probíhalo podivně – snad jako kdyby se dvěma hlavním policistů do zatčení ani nechtělo.
Der seltsame Brief von gestern ließ uns keine Ruhe. Schon am Vormittag machten wir uns deshalb auf den Weg ins Nachbardorf, wo es uns gelang, einzelne Teile eines Fotos zu finden, das uns die Identität der wichtigsten Waffenlieferantin von New Gaisthal offenbarte. Kurz darauf wurden wir auch Zeugen eines geheimen Waffendeals – mit eigenen Augen sahen wir eine Lieferung mit dem Logo der Organisation Nerv. Uns wurde klar: es handelt sich um dieselbe Organisation, der wir gestern den gesamten Erlös unseres Börsenhandels gespendet hatten.
Am Nachmittag entschieden wir uns, die Chefin des Waffenkartells mit unseren Erkenntnissen zu konfrontieren. Doch wir hatten keine Ahnung, mit wem wir es tatsächlich zu tun hatten – die Waffenhändlerin war selbst bewaffnet und wurde von einem bewaffneten Kommando begleitet, das versuchte, uns anzugreifen und zum Schweigen zu bringen. Sie bestätigte dabei unseren Verdacht: Die Umschläge von gestern enthielten tatsächlich Falschgeld, das wir – ahnungslos – in Umlauf gebracht hatten. Aus Angst vor weiteren Streitigkeiten und zur eigenen Sicherheit flohen wir daraufhin in Zweiergruppen aus dem Lager.
Nach einem leckeren Abendessen im Subway-Stil wollten wir uns schließlich beim Lagerfeuer etwas erholen. Dort begegneten wir erneut der Waffenhändlerin – nach der Erfahrung des Tages entschieden wir uns jedoch für einen Friedensschluss und verbrachten den Abend gemeinsam beim Singen. Die abendliche Feier war gerade vorbei, als wir einen Hinweis von der Polizei bekamen: Die Falschgeld-Chefin solle sich angeblich in der Nähe des Lagers aufhalten. Also machten wir uns auf zu einem gruseligen Nachtspaziergang – und wurden am Ende Zeugen ihrer Festnahme. Doch die Festnahme verlief seltsam – fast so, als ob die beiden Hauptpolizisten sie gar nicht wirklich verhaften wollten…
