Dopoledne jsme se setkali s pravěkými lidmi, kteří nám za včerejší pomoc připravili odměnu –
vzácný časový kámen. Ten by se mohl stát klíčovou součástí našeho stroje času, jenž by nás
snad dokázal dopravit zpět domů. Stroj se nám podařilo postavit, avšak ve chvíli, kdy jsme jej
chtěli poprvé spustit, objevil se Chronos. Stroj sabotoval a v tu ránu vznikla nová trhlina v čase,
která nás vtáhla do svého víru.
Najednou bylo vše jiné. Hustý pravěký les vystřídala rozpálená poušť posetá kaktusy. Ocitli jsme
se v Gaisthal Hallow, malebné vesnici na Divokém západě. Zanedlouho jsme narazili na dva
kovboje, kteří nám vysvětlili, že je zde zcela běžné poměřovat síly soutěžemi – vždyť i duely se
zbraní jsou přece jen jinou podobou klání. Pozvali nás proto k místní olympiádě. Soutěž se však
brzy zvrhla v nefalšovanou vodní bitvu, kde nikdo nikoho nešetřil. Zjistili jsme tak, že lidé zde na
západě jsou neskutečně horkokrevní.
Večer se nesl v klidnějším duchu. Po divoké bitvě nás čekala módní přehlídka v místním
„Saloonu“. Tam jsme mohli hodnotit styl a nápaditost místních obyvatel, kteří se předvedli v celé
své parádě. Den, plný zážitků, jsme zakončili zaslouženým odpočinkem.
Am Vormittag trafen wir erneut auf Steinzeitmenschen, die uns für unsere gestrige Hilfe eine
Belohnung bereithielten – einen seltenen Zeitstein. Dieser könnte ein entscheidendes Teil
unseres Zeitreiseapparates werden, der uns hoffentlich wieder nach Hause bringt. Es gelingt
uns, die Maschine zu bauen, doch in dem Moment, als wir sie zum ersten Mal in Betrieb
nehmen wollten, erschien Chronos. Er sabotierte das Gerät, und sofort entstand ein neuer Riss
in der Zeit, der uns in seinen Strudel zog.
Plötzlich war alles anders. Der dichte Urwald wich einer glühend heißen Wüste, übersät mit
Kakteen. Wir befanden uns in Gaisthal Hallow, einem malerischen Dorf im Wilden Westen.
Schon bald trafen wir auf zwei Cowboys, die uns erklärten, dass es hier ganz gewöhnlich sei,
Kräfte in Wettkämpfen zu messen – selbst Schussduelle seien schließlich nur eine andere Form
des Kräftemessens. Deshalb luden sie uns zu den örtlichen Olympischen Spielen ein. Doch der
Wettkampf verwandelte sich schon bald in eine echte Wasserschlacht, bei der niemand den
anderen verschonte. So erfuhren wir, dass die Menschen hier im Westen unglaublich hitzköpfig
sind.
Der Abend verlief in gemütlicher Runde. Nach der wilden Schlacht erwartete uns eine
Modenschau im örtlichen „Saloon“. Dort konnten wir den Stil und den Einfallsreichtum der
Bewohner kennenlernen, die sich in voller Pracht präsentierten. Nach einem Tag voller
Erlebnisse verdienten wir uns eine Pause.
