Do dnešního dne jsme se probudili s velkými očekáváními. Zajímalo nás, jak dopadne konference bohů. Loki s Odinem nás chtěli potrestat zemětřesením, ale jejich kolegyně je přemluvily k mírnějšímu trestu. Byli jsme tak stiženi „pouze“ hladomorem. Nastalou situaci bylo samozřejmě nutno řešit. Vydali jsme se tedy do lesa hledat nějaké jídlo. Byli jsme úspěšní a kromě obživy se nám podařilo najít i poklad.
Po obědě jsme se tedy rozhodli úspěch náležitě oslavit a zkusili jsme svoje nově nabyté bohatství ještě trochu rozmnožit v kasinu. My jsme se sice pobavili, zato bohy jsme bohužel rozlítili ještě více a ti se nás rozhodli znovu potrestat a vypustili na nás prastarou příšeru Vikingkonga, o němž pojednávají již staré vikingské ságy.
Aby těch pohrom nebylo málo, ve vesnici se odehrála vražda. Problémy je třeba řešit jeden po druhém a my jsme se rozhodli začít touto náhlou vraždou. Po náročném vyšetřování jsme vraha odhalili, a protože jsme již byli velmi unavení, odložili jsme problém s mýtickým Vikingkongem na zítra a šli spát.

Nach einer harten Trainingseinheit am Morgen mussten die Wikinger feststellen, dass sie es mit ihrem Geiz gegenüber den Göttern eindeutig zu weit gegangen waren. Diese hatten in ihrem Zorn den Großteil des Nahrungsmittelvorrats verdorben, wodurch unter den Stämmen ein harter Kampf um die verbliebenen Lebensmittel entbrannte. Doch die überlebenden Wikinger dachten nicht daran, ihre Einstellung den Göttern gegenüber zu ändern – Sie waren den restlichen Tag lang ohnehin mit der Aufklärung eines mysteriösen Mordes beschäftigt.
Unnötig zu erwähnen, dass die Götter gar nicht erfreut waren…

1 2 ►

Počasí dnešního rána bohužel nenavázalo na včerejší jasnou oblohu, což nám ovšem nezabránilo, abychom plni energie vyskočili z postelí a vrhli se vstříc novému dnu.
Pokračovali jsme tedy v začleňování se do vikingské vesnice a učili se místním způsobům. Zpívali jsme vikingské písně, tančili vikingské tance a vyráběli si vikingskou zbroj.
Po obědě jsme si vyzkoušeli, jak se buduje vikingská vesnice a dokončili svoje meče, helmy a štíty.
Večer jsme chtěli věnovat oběť našim bohům. To se bohužel nepovedlo, protože ještě než stačili bozi dorazit k obětnímu místu, přišlo několik hladových Vikingů a připravené sele místo obětování snědli. Bozi se na nás zlobí a na zítřek svolávají konferenci. Abychom se alespoň trochu pokusili utišit jejich hněv a abychom získali zpět ztraceného týmového ducha, zahráli jsme si společně několik her a celí nervózní ze zítřejší schůze našich bohů jsme šli spát.

Am ersten Tag nach unserer Ankunft schafften wir uns die Grundlagen unseres zukünftigen Wikingerlebens:
Waffen und Rüstungen herstellen, Schlachtlieder singen und Kriegstänze aufführen! Anschließend zogen wir los, um das Territorium unseres Wikingerdorfes durch Expansion und Eroberung zu erweitern. Aus gesammelten Rohstoffen wurden Straßen gebaut und Dörfer gegründet, wobei man auf die gierigen Räuber höllisch aufpassen musste, die so manche Siedlertruppe ausgeplündert haben. Jedoch waren die Wikinger trotz der reichen Beute nicht bereit, den Göttern einen angemessenen Anteil zu opfern – wenn sich das mal nicht rächt…
Da man auf keinerlei würdige Gegner traf, tobten sich die Wikinger abends in Wettkämpfen untereinander kräftig aus. Aber wer weiß, vielleicht kreuzen künftig ja auch ernstzunehmende Gegner unsere Wege…

Hádejte co! Už jsme tady! Náš milovaný tábor odstartoval svoji další etapu a my jsme se tedy všichni sešli ve Starých Splavech u Máchova jezera.
Přivítali nás obyvatelé místní vikingské vesničky. Nemarnili jsme čas a začali se s nimi seznamovat a začleňovat se do běhu vesnice. Poznali jsme náčelníka vesnice s manželkou, místního druida, členy bojového oddílu, dokonce i prastaré vikingské bohy a mnohé další.
Večer jsme se odebrali do postelí a už jsme se všichni moc těšili na to, co nám přinesou další dny!

Endlich am Ziel! Nach einer langen Reise sind wir im Wikingerdorf am Machova-See angekommen! Der Häuptling und seine Frau machten uns sogleich mit dem ganzen Dorf bekannt – den schrulligen Druiden, den tapferen Kriegern und natürlich den bildhübschen Wikingerfrauen. Sie erklärten uns die Gesetzte des Dorfes uns zeigten uns die Umgebung, die in der nächsten Woche unsere Heimat sein wird.
Nachdem wir unsere Hütten bezogen hatten, konnten wir uns bei einem kräftigen Festmahl stärken. Satt und zufrieden freuen wir uns darauf, in den kommenden Tagen in das Leben der Wikinger einzutauchen!