Ještě jsme ani pořádně nerozlepili oči a už se dělo něco zvláštního – viděli jsme, jak se sešli čtyři obyvatelé New Gaisthalu na podivné schůzce. Bohužel jsme byli moc daleko a neslyšeli jsme detaily, ale všimli jsme si, že jedné z přítomných při zbrklém odchodu vypadl z kapsy lísteček. Šlo o šifrovanou zprávu. Celé dopoledne jsme se tak snažili nelézt dostatek stop, abychom byli schopni kód rozluštit. 
Nakonec se nám to podařilo. Z podivné zprávy jsme vyvodili, kde se skrývá místo, o kterém se ve vzkazu píše. Na tomto místě byla skutečně obálka. Zvláštní však bylo, že kromě peněz jsme v obálce našli i štětce a tuž, skoro jako kdyby byly peníze právě čerstvě namalované… Majitelku obálky jsme s tím rovnou konfrontovali – ačkoliv se ze začátku chovala opravdu zvláště, nakonec nám celou situaci vysvětlila tak, že se jedná o peníze, které nám – jakožto nováčkům ve městě – chtěla věnovat. Mohli jsme je tak využít pro odpolední obchodování na burze. 
Večer jsme si užili trošku odlehčené zábavy během několika akčních her a těšili jsme se, kdo nakonec vyhraje. Dokonce se k nám přidal i tým místních obyvatel. Už jsme byli ve finále večera a čekali jsme, komu se připíše poslední bod, a tím i vyhraje. Když tu se najednou objevila jedna z místních obyvatelek v doprovodu dvou ozbrojených maskovaných společníků. Bezostyšně uplatili zapisovatelku bodů, a tím vyhráli, tudíž si mohli i vybrat neziskovou organizaci, které získané peníze z burzy věnujeme. Vybrali si Organizaci Nerv, o které jsme dosud nikdy neslyšeli.

Wir hatten noch nicht einmal richtig die Augen geöffnet, da passierte schon etwas Seltsames – wir sahen, wie sich vier Bewohner von New Gaisthal zu einem geheimnisvollen Treffen versammelten. Leider waren wir zu weit weg, um Details zu hören, aber wir bemerkten, dass einer der Anwesenden beim hastigen Aufbruch einen kleinen Zettel verlor. Es handelte sich um eine verschlüsselte Nachricht.
Den ganzen Vormittag über suchten wir nach Hinweisen, um den Code zu knacken. Schließlich ist es uns gelungen. Aus der geheimnisvollen Botschaft konnten wir ableiten, wo sich der im Text erwähnte Ort befinden könnte. Und tatsächlich – dort fanden wir einen Umschlag. Merkwürdig war jedoch, dass sich darin nicht nur Geld befand, sondern auch Pinsel und Tusche – fast so, als ob das Geld gerade erst gemalt worden wäre…
Wir konfrontierten die Besitzerin des Umschlags direkt damit. Obwohl sie sich anfangs sehr merkwürdig verhielt, erklärte sie uns schließlich die ganze Situation: Es handelte sich um Geld, das sie uns – als Neuankömmlingen in der Stadt – schenken wollte. Wir durften es dann für den nachmittäglichen Handel an der Börse verwenden.
Am Abend ließen wir es bei einigen actionreichen Spielen etwas lockerer angehen und fieberten mit, welches Team am Ende gewinnen würde. Sogar ein Team aus einheimischen Bewohnern schloss sich uns an. Wir standen schon im großen Finale und warteten gespannt, wem der letzte Punkt und damit der Sieg zugesprochen würde. Plötzlich erschien eine der Einheimischen – begleitet von zwei bewaffneten, maskierten Gestalten. Ohne Skrupel bestachen sie die Punkteschreiberin, gewannen das Spiel und durften somit entscheiden, welcher gemeinnützigen Organisation die Börsengewinne gespendet werden. Sie wählten die Organisation „Nerv“ – von der wir bislang noch nie etwas gehört hatten.

Dnes jsme se naplno vrhli do objevování všech tradic a zvyklostí našeho městečka. Dopoledne jsme se seznámili s dvěma úředními jazyky, osvojili si základní kroky tradičního tance a naučili se klasické městské písně. K obědu jsme měli první tradiční gaisthalskou pochoutku – domácí gyros v čerstvé housce se spoustou zeleniny. 
Odpoledne jsme jako dárek na přivítanou dostali vstupenky na olympiádu, které jsme se odpoledne všichni zúčastnili. Za exkluzivní vstupenky jsme ušetřili opravdu hodně peněz, a navíc nás navštívila majitelka místního casina, která nás ubezpečila, že večer v casinu je to správné, co zrovna dneska podniknout. Také jsme byli svědky toho, jak se z úplného chudáka stal během chviličky boháč, takže jsme toto pozvání opravdu nemohli odmítnout. Během celého večera jsme se královsky bavili, ale pak jsme se stali svědky nepříjemné události – z chudého boháče se opět stal kvůli hazardu chudák. Ačkoliv nám ho bylo líto, majitelka casina ho nemilosrdně před našimi zraky z casina vyhodila a zbavila i posledního centu.

Heute haben wir uns voller Elan dem Entdecken aller Traditionen und Gewohnheiten unseres Städtchens gewidmet. Am Vormittag haben wir die beiden Amtssprachen gelernt, die Grundschritte des traditionellen Tanzes geübt und klassische Lieder der Stadt gesungen. Zum Mittagessen gab es die erste typische Spezialität aus Gaisthal – hausgemachtes Gyros in einem frischen Brötchen mit viel Gemüse.
Am Nachmittag haben wir als Willkommensgeschenk Eintrittskarten für die Olympiade bekommen, an der wir dann alle teilgenommen haben. Durch diese exklusiven Tickets haben wir eine Menge Geld gespart. Außerdem hat uns die Besitzerin des örtlichen Casinos besucht und uns versichert, dass ein Abend im Casino genau das Richtige für heute sei.
Wir wurden Zeugen, wie aus einem armen Kerl innerhalb kürzester Zeit ein reicher Mann wurde – diese Einladung konnten wir natürlich nicht ausschlagen! Der ganze Abend war voller Spaß und königlicher Unterhaltung – bis wir schließlich Zeugen eines unangenehmen Ereignisses wurden: Der reiche Mann wurde durch sein Spiel wieder arm. So leid er uns auch tat, die Casinobesitzerin war unerbittlich und warf ihn vor unseren Augen nicht nur aus dem Casino, sondern nahm ihm auch den letzten Cent.

Po dlouhém roce jsme se opět všichni sešli. A kde jsme se ocitli tentokrát? Aprílovým počasím nás přivítal New Gaisthal. Nálada v celém městečku se zdá zatím poměrně uvolněná – zabydleli jsme se v našich nových stanových příbytcích, seznámili se se základními pravidly i stálými obyvateli. Po večeři jsme si zahráli několik seznamovacích her a pomalu se sžíváme taky se všemi táborovými tradicemi, třeba jako společným ukončením dne na večerní slavnosti. Do spacáků uléháme s pocitem příjemného vzrušení ze všech nových zážitků, ale také se zvláštním tušením, že všechno nemusí být tak, jak se na první pohled zdá.

Nach einem langen Jahr sind wir endlich wieder alle zusammengekommen. Und wo sind wir diesmal gelandet? Mit launischem Aprilwetter hat uns New Gaisthal begrüßt. Die Stimmung im ganzen Städtchen ist bisher recht entspannt – wir haben uns in unseren Zelten eingerichtet, die wichtigsten Regeln kennengelernt und erste Begegnungen mit den Bewohnern gehabt. Nach dem Abendessen haben wir ein paar Kennenlernspiele gespielt und beginnen nun langsam, uns auch mit allen Lagertraditionen vertraut zu machen – zum Beispiel mit dem gemeinsamen Tagesabschluss bei der Abendfeier. Wir schlüpfen dank des schönen Tages glücklich in unsere Schlafsäcke – aber auch mit dem Verdacht, dass vielleicht nicht alles so ist, wie es auf den ersten Blick scheint.