Dnes ráno jsme si mohli dopřát trochu delší spánek. Po výborné snídani jsme si ale všimli, že se kolem nás začínají objevovat různí pouliční kriminálníci. Naštěstí zasáhla policie, která je rychle zpacifikovala. Policie se poté rozhodla, že začne s postupným čištěním podsvětí New-Gaisthalu – nejprve u těch méně nebezpečných, a později se pustí i do těch, kteří stojí na samém vrcholu zločinecké pyramidy. V následné hře jsme si vyzkoušeli roli strážců pořádku – běhali jsme po hřišti a snažili se pochytat všechny uprchlé zločince. Po poledni k nám dorazil dopis od Tadeáše, který nás zval do městečka Rackenthal. Samozřejmě jsme byli zvědaví, co nám chce sdělit, a tak jsme se za ním vydali. Tadeáš se ale zpočátku zdráhal cokoli prozradit, protože už ve svém městě nikomu nevěří. Nakonec jsme si k němu našli cestu prostřednictvím různých her, které jsme spolu hráli. Postupně nám začal důvěřovat a slíbil, že nám bude předávat důležité zprávy z podsvětí. S touto novou nadějí jsme se vrátili zpět do tábora. Z Tadeášových informací jsme zjistili, že mnoho kriminálníků lze najít v továrnách, kde často začínají kriminální cesty. Vydali jsme se proto na průzkum obchodů a dílen a na vlastní oči jsme viděli, v jak těžkých podmínkách tam lidé pracují.

Heute morgen konnten wir uns einen etwas längeren Schlaf gönnen. Nach einem leckeren Frühstück bemerkten wir jedoch, dass sich um uns herum verschiedene Straßenkriminelle versammelten. Zum Glück griff die Polizei ein und nahm sie schnell fest, bevor sie den Pamperladen ausrauben konnten. Danach beschloss die Polizei, mit der schrittweisen Säuberung des Untergrunds von New Gaisthal zu beginnen – zunächst bei den weniger gefährlichen Kriminellen, und später auch bei denen, die an der Spitze der Verbrecherpyramide stehen. Im anschließenden Spiel schlüpften wir selbst in die Rolle der Ordnungshüter – wir rannten über das Spielfeld und versuchten, alle entkommenen Verbrecher einzufangen. Am Nachmittag erreichte uns ein Brief von Tadeáš, der uns in die kleine Stadt Rackenthal einlud. Natürlich waren wir neugierig, was er uns mitteilen wollte, und machten uns auf den Weg zu ihm. Dort angekommen zögerte Tadeáš jedoch zunächst, etwas zu verraten, da er in seiner Stadt niemandem mehr vertrauen kann. Schließlich fanden wir über verschiedene Spiele, die wir zusammen spielten, einen Zugang zu ihm. Nach und nach begann er uns zu vertrauen und versprach, uns wichtige Nachrichten aus dem Untergrund zu übermitteln. Mit dieser neuen Hoffnung kehrten wir ins Lager zurück. Aus Tadeáš’s Informationen erfuhren wir, dass sich noch viele Kriminelle in Fabriken befinden, wir aber nicht genau wissen wer das ist. Also machten wir uns auf, verschiedene Geschäfte und Werkstätten von New Gaisthal zu erkunden, und sahen mit eigenen Augen, unter welch schweren Bedingungen die Menschen dort arbeiten.

Dnes jsme museli vstávat brzy. Po snídani jsme chtěli vyslechnout podbosse nelegálních
hazardních her, ale toho zachránila policie a podařilo se mu utéct. Rozhodli jsme se proto vydat
autobusem do Schwandorfu, protože jsme měli tip, že by se tam mohl skrývat. Po příjezdu do
Schwandorfu jsme se rozdělili na tři skupiny a prohlédli si místní sklepní labyrinty. Potom jsme
měli volno, tak jsme si prošli v malých skupinkách město a koupili si něco k jídlu. Když naše volno
skončilo, narazili jsme na náměstí na hledaného podbosse a dva detektivy. Vyslechli jsme je a oni
nám pověděli všechno o podbossech. Jenže naše intuice nám napověděla, že nám lhali a
uvědomili jsme si, že nemůžeme nikomu věřit. Pokračovali jsme tedy do Weidenu s nadějí, že tam
získáme pomoc. Někteří šli plavat do bazénu, jiní hráli venku různé hry. Nikoho, kdo by nám mohl
pomoci, jsme ale nenašli. Zoufale jsme proto napsali dopis do našeho rodného města s prosbou
o pomoc do New Gaisthalu, protože policie je zkorumpovaná a nemůžeme už na ni spoléhat.
Večer jsme se přesto vrátili do New Gaisthalu a den zakončili pohodovým filmovým večerem,
abychom na chvíli zapomněli na všechny problémy.

Heute mussten wir früh aufstehen. Nach dem Frühstück wollten wir den Kleinboss der illegalen
Glücksspiele verhören, diese wurde jedoch von der Polizei gerettet und konnte fliehen. Deshalb
machten wir uns mit dem Bus auf den Weg nach Schwandorf, da wir einen Hinweis hatten, dass
sie sich dort befinden könnte. In Schwandorf angekommen teilten wir uns in drei Gruppen auf und
besichtigten die Kellerlabyrinthe Schwandorfs. Danach hatten wir Freizeit und konnten in
Kleingruppen die Stadt besichtigen und uns etwas zu essen kaufen. Nach der Freizeit trafen wir
auf einem Platz den Kleinboss den wir gesucht haben und die zwei Detektive. Wir verhörten sie
und sie erzählte uns alles über die Sub-Bosse. Aber unsere Intuition verriet uns, dass sie uns
angelogen hatte und wir nicht wirklich jemanden vertrauen können. Wir machten uns weiter auf
den Weg nach Weiden, mit der Hoffnung dort Unterstützung zu finden. Wir gingen Schwimmen in
einem Schwimmbad, oder spielten draussen verschiedene Spiele. Jedoch fanden wir niemanden,
der uns helfen könnte. Verzweifelt schrieben wir einen Brief an unsere Heimatsstadt mit der
Botschaft, dass wir in New Gaisthal Hilfe brauchen, da die Polizei korrupt ist, und wir dieser nicht
mehr vertrauen können und nicht mit deren Unterstützung mit unserem Problem rechnen können.
Trotzdem kehrten wir aber am Ende des Tages zurück nach New Gaisthal und lenkten uns am Ende
des Tages mit einem gemütlichen Filmabend ab.

Dnes dopoledne jsme se stali svědky schůzky mezi likvidátorkou odpadu a mužem v ochranném obleku. Objednala si od něj blíže neurčitou substanci. Tu však musel chemik přesně 111 minut vařit. Abychom si zkrátili čas na čekání děsivého výsledku, snažili jsme se splnit 111 úkolů.  
Jen co jsme skoro všechno splnili, přišla si likvidátorka odpadu pro přichystané zboží. Zatímco se spolu bavili, přiletěla vrána, která namočila svůj zobáček do připravené látky. Bylo nám do pláče, když jsme viděli, jak za pár minut na to vrána zemřela. Dealer nad tím však jen mávl rukou, stejně tak jako jeho zákaznice. Jen co bylo zboží předáno, likvidátorka zboží jej začala přepadávat dál za mnohem vyšší cenu. Bohužel jsme nemohli nijak zasáhnout a mohli jsme jen tiše přihlížet. Odpoledne jsme se rozhodli trošku rozptýlit z chmurné nálady pomocí vodních her. 
Ačkoliv se už pomalu začínáme ztrácet v tom, komu v New Gaisthalu můžeme věřit, nakonec jsme se zúčastnili večerní velkolepé party. Slavilo se zde uzavření obchodu z předchozího dne mezi fabrikou a Organizací, kterou zastupovala likvidátorka odpadu. Skvělou zábavu nám překazili dva policisté, kteří se rozhodli ještě dnes večer zatýkat přítomné padouchy – členy organizace. Už to vypadalo, že brzy dojde i k přestřelce, ale díky nefunkčním zbraním se naštěstí nikomu nic nestalo. Detektivové neváhali a rozběhli se alespoň za jednou členkou mafiánské organizace – majitelkou casina zodpovědnou za nelegální hazardní hry v New Gaisthal.

Heute Vormittag wurden wir Zeugen eines Treffens zwischen der Müllentsorgerin und einem Mann im Schutzanzug. Sie bestellte bei ihm eine nicht näher bezeichnete Substanz, die der Chemiker jedoch genau 111 Minuten lang kochen musste. Um die Wartezeit auf das beunruhigende Ergebnis zu verkürzen, versuchten wir, 111 Aufgaben zu erfüllen.
Gerade als wir fast alle Aufgaben geschafft hatten, kam die Müllentsorgerin, um die vorbereitete Ware abzuholen. Während die beiden miteinander sprachen, flog eine Krähe herbei und tunkte ihren Schnabel in die Substanz. Es brach uns das Herz, als wir sahen, wie der Vogel wenige Minuten später verendete. Der Händler zuckte nur mit den Schultern – ebenso wie seine Kundin. Kaum war die Ware übergeben, begann die Müllentsorgerin, sie zu einem deutlich höheren Preis weiterzuverkaufen. Leider konnten wir nicht eingreifen und mussten tatenlos zusehen.
Am Nachmittag versuchten wir, unsere trübe Stimmung mit Wasserspielen aufzuhellen. Auch wenn wir inzwischen kaum noch wissen, wem wir in New Gaisthal überhaupt trauen können, nahmen wir am Abend doch an einer großen Feier teil. Gefeiert wurde der Geschäftsabschluss des Vortags zwischen der Fabrik und der Organisation, die von der Müllentsorgerin vertreten wurde. Die ausgelassene Stimmung wurde jedoch von zwei Polizisten unterbrochen, die beschlossen, noch am selben Abend anwesende Schurken – Mitglieder der Organisation – festzunehmen. Es sah bereits so aus, als könnte es zu einer Schießerei kommen, doch zum Glück funktionierten die Waffen nicht und niemand wurde verletzt. Die Ermittler zögerten nicht lange und nahmen zumindest die Verfolgung einer Mafia-Angehörigen auf – der Casinobesitzerin, die für illegales Glücksspiel in New Gaisthal verantwortlich ist.

Dnešní ráno začalo jako obvykle ranní slavností. Když jsme se ale chtěli vydat na snídani, přišly najednou dvě majitelky továrny spolu s jednou zaměstnankyní a snažily se najít na našem tábořišti vhodné místo, kam by mohly nelegálně vyhodit odpadky. Jelikož ale žádné místo nenašly, zeptali jsme se profesionální odpadkové likvidátorky, jestli o nějakém vhodném místě neví. Ta po nás ale chtěla za odklizení pořádný balík peněz. Těch jsme bohužel neměli dost, a tak jsme se museli rozdělit do skupin a vydat se na cestu. Snažili jsme se ji najít a přesvědčit, že by nám mohla pomoct i za levnější cenu. Ačkoliv jsme cestou splnili řadu úkolů na různých stanovištích, likvidátorku se nám nepodařilo najít. 
Po dlouhém dni jsme se vrátili do New Gaisthalu, kde jsme si dopřáli zaslouženou sprchu. Protože jsme celý den posilovali hlavně nohy, večer jsme se zaměřili na posílení našich mozkových závitů při kvízovém večeru.

Der heutige Morgen fing wie gewöhnlich mit unserer Morgenfeier an. Als wir aber zum Frühstück gehen wollten, kamen auf einmal zwei Fabrikbesitzerinnen zusammen mit einer Mitarbeiterin und versuchten, auf unserem Zeltplatz einen geeigneten Ort zu finden, um illegal Müll zu entsorgen. Da es aber keinen geeigneten Ort gab, fragten wir eine professionelle Müllentsorgerin, die potentiell einen Ort kennen könnte. Diese verlangte aber Geld von uns, das wir leider nicht hatten, und wir mussten uns in Gruppen auf den Weg machen, um die Müllentsorgerin zu überzeugen, uns trotz des mangelnden Geldes den guten Ort zum Müll entsorgen zu zeigen. Auf dem Weg mussten wir bei verschiedenen Posten Aufgaben erfüllen. Angekommen bei der Müllentsorgerin stellte sie uns die schwierige Aufgabe, sie irgendwie zu beeindrucken. Wir entschieden uns, ihr unseren traditionellen New Gaisthal Tanz zu zeigen. Dies hat sie aber leider nicht überzeugt und wir kehrten nach New Gaisthal zurück. Am Abend haben wir unsere Gehirnzellen bei einem Quiz nochmal angestrengt und Logikrätsel gelöst.

Včerejší podivný dopis nám nedal spát. Hned dopoledne jsme se proto vydali prozkoumat vedlejší vesnici, kde se nám podařilo sehnat jednotlivé dílky fotografie, která nám odhalila identitu hlavní new gaisthalské dodavatelky zbraní. Zároveň jsme krátce na to byli svědky tajného obchodu se zbraněmi, kde jsme na vlastní oči viděli dodávku zbraní pod značkou organizace Nerv. Došlo nám, že se jedná o stejnou organizaci, které jsme včera věnovali celý výtěžek z našeho obchodování. Hned odpoledne jsme se rozhodli šéfku zbraňového kartelu konfrontovat s našimi zjištěními. Netušili jsme však, s kým máme tu čest – dodavatelka zbraní byla sama ozbrojena, a navíc v doprovodu svého komanda, které se nás pokusilo napadnout a umlčet. Zároveň nám potvrdila naše domněnky – včera jsme opravdu v obálce našli padělané peníze, které jsme v nevědomosti pomohli dostat do oběhu. Radši jsme proto utekli ve dvojicích z tábora, abychom se vyhnuli možnému útlaku a nebezpečí.
Po skvělé večeři ve stylu Subway jsme si chtěli užít zasloužený odpočinek u táboráku. Opět jsme se zde setkali s šéfkou obchodu se zbraněmi, se kterou jsem se ale po předchozí zkušenosti rozhodli radši usmířit a zabavili jsme se společným zpíváním. Už jsme měli po večerní slavnosti, když jsme dostali tip od policie, že šéfka pro padělání peněz by se mohla v pozdějších hodinách pohybovat kousek od tábořiště. Vyrazili jsme proto na strašidelnou cestu, abychom na jejím konci byli svědky jejího zatčení. Zatčení probíhalo podivně – snad jako kdyby se dvěma hlavním policistů do zatčení ani nechtělo.

Der seltsame Brief von gestern ließ uns keine Ruhe. Schon am Vormittag machten wir uns deshalb auf den Weg ins Nachbardorf, wo es uns gelang, einzelne Teile eines Fotos zu finden, das uns die Identität der wichtigsten Waffenlieferantin von New Gaisthal offenbarte. Kurz darauf wurden wir auch Zeugen eines geheimen Waffendeals – mit eigenen Augen sahen wir eine Lieferung mit dem Logo der Organisation Nerv. Uns wurde klar: es handelt sich um dieselbe Organisation, der wir gestern den gesamten Erlös unseres Börsenhandels gespendet hatten.
Am Nachmittag entschieden wir uns, die Chefin des Waffenkartells mit unseren Erkenntnissen zu konfrontieren. Doch wir hatten keine Ahnung, mit wem wir es tatsächlich zu tun hatten – die Waffenhändlerin war selbst bewaffnet und wurde von einem bewaffneten Kommando begleitet, das versuchte, uns anzugreifen und zum Schweigen zu bringen. Sie bestätigte dabei unseren Verdacht: Die Umschläge von gestern enthielten tatsächlich Falschgeld, das wir – ahnungslos – in Umlauf gebracht hatten. Aus Angst vor weiteren Streitigkeiten und zur eigenen Sicherheit flohen wir daraufhin in Zweiergruppen aus dem Lager.
Nach einem leckeren Abendessen im Subway-Stil wollten wir uns schließlich beim Lagerfeuer etwas erholen. Dort begegneten wir erneut der Waffenhändlerin – nach der Erfahrung des Tages entschieden wir uns jedoch für einen Friedensschluss und verbrachten den Abend gemeinsam beim Singen. Die abendliche Feier war gerade vorbei, als wir einen Hinweis von der Polizei bekamen: Die Falschgeld-Chefin solle sich angeblich in der Nähe des Lagers aufhalten. Also machten wir uns auf zu einem gruseligen Nachtspaziergang – und wurden am Ende Zeugen ihrer Festnahme. Doch die Festnahme verlief seltsam – fast so, als ob die beiden Hauptpolizisten sie gar nicht wirklich verhaften wollten…