Jsem Willy Fog, všem známý, mám dobrodružné plány, dlouhou cestu chystááám… Tak tuto moji písničku možná někteří z vás znají, že? Ano, jsem to já, hlásí se vám Willy Fog. A abych byl úplně přesný, což je jedna z mých charakteristických vlastností, dlouhou cestu nechystám, ale na dlouhou cestu jsem se již vydal. Započalo to včerejšího večera, kdy jsem se po uzavření sázky s vychloubačným ředitelem akademie vydal na riskantní a dobrodružnou cestu kolem světa za sedm dní. S sebou jsem si samozřejmě vzal svoji drahou Romi a po nedlouhém přemlouvání i 50 malých česko-německých kamarádů. Cesta do dnešního dne probíhala přesně podle mého precisně vytvořeného časového plánu, tzn. jsme se všichni ocitli ve slunečné Itálii s krátkou přestávkou v šikmo věžaté Pise. Počasí nám sice celý den vůbec nepřálo, když pršelo, pršelo a pršelo, ale nenechal jsem si společně s malými kamarády naši cestu znechutit. Vždyť, kdy se mi opět taková příležitost poštěstí? Původně naplánovaný program jsme sice museli drobně obměnit, ale i přes vyšší mocí vytvořená nepříjemná překvapení to nikdo téměř ani nezaregistroval. Naučili jsme se tak tancovat, zpívat a základní výrazy řeči našich nových kamarádů, dále jsme společně absolvovali „protidešťové“ hry a drobně jsme nahlédli do zákulisí hazardu… První vážnější komplikace programu naší cesty se ukázala záhy v Pise, kde nevím, zda-li nešťastnou náhodou či úmyslně, se nám porouchala lokomotiva. Naštěstí nám domorodci doporučili zdejšího bláznivého vědce, který vynalezl doposud ne zcela odzkoušený super vlak, který údajně i létá…