Dnes nás čekalo vyvrcholení celého tábora. Vraha jsme již chytili, zbývalo jen předat ho spravedlnosti. Po snídani nás tedy navštívili detektivové. Byli velmi sobečtí a přivlastnili si všechny zásluhy. Nicméně Beneho jsme do rukou zákona předali. Když jsme se policistů zeptali, proč nám celý týden nepomohli, odpověděli, že prostě neměli čas. Abychom tedy pochopili, jak náročný je život policisty, zahráli jsme si hru „60 minut“. Už název hry naznačuje, jak dlouho trvala. Tuto dobu jsme měli na splnění množství úkolů, což nám značně přiblížilo hektickou práci strážců zákona.
Odpoledne jsme vyplnili soupeřením účastníků s vedoucími. Ve strhujícím finále jsme sledovali selhání vedoucích a těsnou výhru účastnických týmů. Po soutěži přišel čas, abychom začali vymýšlet marionetky a vyzdobili si jídelnu pro svoji poslední večeři. Někteří z nás se šli ještě projít do Libé.
Hotelová kuchyně nám připravila perfektní večeři, kterou doplnila skvělá sladká tečka v podobě několika dortů, po nichž se jen zaprášilo. Po jídle jsme si ještě chvilku odpočinuli. Za pár okamžiků se znovu objevili detektivové a omluvili se nám, že byli tak sobečtí a nevychovaní. Případ tedy zůstal bez „černé šmouhy“. Jako náplast za újmu nám nabídli pozvání na pravou policejní dikostéku. Užili jsme si přiťukávání na přátelství s pohárem chutného koktejlu a pořádně si zatančili. Byl to pro nás všechny vítaný únik od událostí posledních dní. Konečně jsme mohli hodit vyšetřování za hlavu a užít si svůj závěrečný večer.
Po skončení diskotéky jsme se všichni teple oblékli a seřadili se po dvojicích. V jednom dlouhém hadu jsme si vyrazili projít venkovní prostory hotelu. Za svitu pochodní jsme se mlčky přesunuli až k hořícímu ohništi, abychom si mohli pořádně užít tu krásnou atmosféru. Tady jsme si zrekapitulovali události posledních dní, naposledy zazpívali večerní píseň a skrz oheň nechali k nebesům vznést svá přáníčka, která jsme si přes den napsali na papírek. Pak už jsme spěchali spát.