Dnes ráno nám došlo, že toho o vikingském způsobu života vlastně ještě příliš nevíme. Abychom se o něm dozvěděli něco víc, rozhodli jsme se podniknout nájezd na nějaké město. Těsně před odjezdem nás však ještě napadl obávaný Vikingkong a my jsme tak poprvé zažili jeho běsnění. Naštěstí jsme mu stačili včas utéct do naší lodi, na které jsme se vydali do Liberce.
V místní ZOO jsme se naučili, jak se ochočují zvířata. Po této poučné a zábavné lekci nás však opět napadl Vikingkong, ale naštěstí jsme před jeho krvežíznivostí stačili znovu utéct do lodi. Bohužel však ne všichni, jeden z našich bojovníků se s bestií totiž pustil do boje a bůhví, kde mu je teď konec.
My jsme pokračovali do centra Liberce. Tam jsme si vysvětlili, jak vikingové podnikají nájezdy a hned si to i zkusili. Potřebovali jsme se ještě pocvičit nejen v umění boje na moři, ale i v taktice a strategii. Rozdělili jsme se proto na dvě skupiny, abychom stihli obojí.
Když jsme se vrátili do vesnice, čekalo nás nepříjemné překvapení. V našem velkém sále jsme načapali Vikingkonga, jak hoduje na svých obětech. Než jsme stačili něco udělat, bestie utekla z místnosti, vyhrožujíc nám při tom.
Aby toho nebylo málo, zjistili jsme, že nám Vikingkong schoval brnění a zbraně v lese. Vydali jsme se je tedy najít, a když se nám to povedlo, unaveně jsme se svalili do postelí a zavřeli oči.

Heute wurde wieder der Wikingeralltag voll ausgelebt:
Wir brachen bereits früh auf, um fremde Städte zu plündern, Seeschlachten auszutragen und wilde Bestien für den Opferkult – und den Fleischverzehr – auszuwählen. Doch bereits beim Aufbruch traf sie der gnadenlose Zorn der Götter: Sie hatten den Wikingkong auf den Stamm losgelassen, ein affenähnliches, riesiges Ungetüm, welches sofort einem Stammmitglied grausam das Leben nahm. Den ganzen Tag lang verfolgte das Ungetüm die tapferen Krieger, sodass diese sich schließlich gezwungen sahen, zurückzukehren und sich im Dorf zu verbarrikadieren.