Počasí dnešního rána bohužel nenavázalo na včerejší jasnou oblohu, což nám ovšem nezabránilo, abychom plni energie vyskočili z postelí a vrhli se vstříc novému dnu.
Pokračovali jsme tedy v začleňování se do vikingské vesnice a učili se místním způsobům. Zpívali jsme vikingské písně, tančili vikingské tance a vyráběli si vikingskou zbroj.
Po obědě jsme si vyzkoušeli, jak se buduje vikingská vesnice a dokončili svoje meče, helmy a štíty.
Večer jsme chtěli věnovat oběť našim bohům. To se bohužel nepovedlo, protože ještě než stačili bozi dorazit k obětnímu místu, přišlo několik hladových Vikingů a připravené sele místo obětování snědli. Bozi se na nás zlobí a na zítřek svolávají konferenci. Abychom se alespoň trochu pokusili utišit jejich hněv a abychom získali zpět ztraceného týmového ducha, zahráli jsme si společně několik her a celí nervózní ze zítřejší schůze našich bohů jsme šli spát.

Am ersten Tag nach unserer Ankunft schafften wir uns die Grundlagen unseres zukünftigen Wikingerlebens:
Waffen und Rüstungen herstellen, Schlachtlieder singen und Kriegstänze aufführen! Anschließend zogen wir los, um das Territorium unseres Wikingerdorfes durch Expansion und Eroberung zu erweitern. Aus gesammelten Rohstoffen wurden Straßen gebaut und Dörfer gegründet, wobei man auf die gierigen Räuber höllisch aufpassen musste, die so manche Siedlertruppe ausgeplündert haben. Jedoch waren die Wikinger trotz der reichen Beute nicht bereit, den Göttern einen angemessenen Anteil zu opfern – wenn sich das mal nicht rächt…
Da man auf keinerlei würdige Gegner traf, tobten sich die Wikinger abends in Wettkämpfen untereinander kräftig aus. Aber wer weiß, vielleicht kreuzen künftig ja auch ernstzunehmende Gegner unsere Wege…