Probudili jsme se do dne obnoveného pořádku, který bude ode dneška zajištěn společným hlasováním. Po snídani nás čekaly tradiční zájmové skupinky, kde si každý mohl vybrat, co ho zajímá. Ať to bylo skládání origami, malování nebo self-care. Oběd se nesl v demokratickém duchu, hlasovalo se neustále a o všem. Odpoledne pak přišel program připravený účastníky z našeho táborového parlamentu – Gaisthalský divadelní festival. Ukázalo se totiž, že na našem ostrově ztroskotala i loď s herci, režiséry a producenty, směřující na Brodway, a tak s námi mohli rozjet opravdu světovou show. U večeře už bylo toho hlasování možná trochu moc. Poté, co se hlasovalo o tom, zda budeme, nebo nebudeme nosit teplé oblečení, už to někteří nevydrželi a začali volat po ukončení tohoto nesmyslu. A tak si každý stůl zvolil jednoho zástupce, aby volil za něj, ti se pak odebrali k poradě a my jsme se odebrali do lesa si procvičit jazykové dovednosti. Když jsme se vrátili, porada ještě nebyla ukončená. U diskuze o oříškové čokoládě v pampiku se pak strhla obrovská hádka a rvačka. Další systém nám zase selhal. Jdeme spát a uvidíme, jak dopadneme zítra.
Der heutige Tag war wieder davon geprägt, dass wir über jegliche Sachen entschieden, die es gab. Am Vormittag gab es sogar so viele Möglichkeiten, die uns zur Auswahl standen, sodass wir alle was Verschiedenes machten. Am Nachmittag nahmen wir selbst das Ruder in die Hand und wir organisierten selbst ein Programm. Die ständige Entscheidungswahl regte uns so sehr auf, dass wir uns entschieden Vertreter*Innen zu wählen. Nachdem dies passierte und diese sich zu einer Sitzung trafen, vertrieben wir unsere Zeit und trainierten unsere poetische Ader. Am Abend kamen wir wieder zusammen und erlebten live die erste Sitzung der verschiedenen Expert*Innen, die von zwei Moderator*Innen geleitet wurden. Allerdings als es zur Frage kam, ob Rittersport Vollnuss noch verkauft werden soll, kam es zum Eklat und alles versank im Chaos. Die Vertretenden begannen sich zu streiten und wurden handgreiflich. Daraufhin stürmten alle weg und die beiden Moderator*Innen blieben machtlos zurück. Auf die Frage, wie sie weiter verfahren sollen, hatten sie auch keine Antwort und gingen vorsorglich erstmal ins Bett
